Ve slovenských Rankovcích si Romové staví domy sami, na Luníku IX o to zatím není zájem
Na sídlišti Luník IX zbourali v posledních letech téměř všechny paneláky v Hrebendově ulici. Oficiálně již byly vybydlené a jejich rekonstrukce by byla neefektivní. Už před třemi lety přišla s iniciativou nezisková organizace ETP Slovensko, která na Luníku plánuje řešit bydlení v rodinných domech, jež by si svépomocí postavili obyvatelé. Dodnes však žádný z nových rodinných domů na sídlišti nestojí a starosta Luníku IX Šaňa (SRK) projekt nevidí reálně. Přílišný zájem podle něj nemají ani místní.
Podobný projekt už přitom ETP realizovala v Rankovcích (okres Košice), kde měl úspěch. Stanislav Hada (SRK) šéfuje samosprávě v Rankovcích už deset let. Projekt svépomocné výstavby domů si neumí vynachválit. “Je to super příležitost, jak dát rodinám šanci bydlet důstojně. Určitě bych to doporučoval všem obcím, “tvrdí Hada. Dodává, že v obci již proběhly tři etapy výstavby a nikdy neměli žádný výraznější problém.
“S výstavbou jsme začali již v roce 2012 první etapou ve spolupráci s ETP Slovensko. Šlo o čtyři domky na zkoušku, chtěli jsme vědět, jak to bude fungovat, “říká Hada. Klienty vybírali sociální pracovníci a podle starosty padla volba na čtyři rodiny, které neměly kde bydlet. Jedna žila dokonce v maringotce. Nejprve museli rok spořit po 50 eur měsíčně, aby Neziskovka viděla, že budou schopni splácet. Příští vlastníci použili prvotně naspořenou částku (600 eur) na odkoupení pozemku. Platili tři eura za metr čtvereční, kdo měl pozemek větší, doplatil.
Celkově v obci v rámci tří etap postavili v Rankova už 28 domů. V první etapě čtyři, v druhé jedenáct a v zatím poslední třináct. První dvě etapy realizovali s neziskovou organizací ETP Slovensko a třetí, zatím poslední, s neziskovou organizací Projekt DOM.ov, kterou založili Sdružení pro lepší život a slovenská pobočka Člověka v tísni.
Hada vysvětlil, že v domech žijí jen obyvatelé z Rankovec. Mnozí bydleli s rodiči a chtěli se osamostatnit.
V Česku se podobný projekt uskutečnil již na přelomu tisíciletí, kdy ostravské sdružení Vzájemné soužití vybudovalo Vesničku soužití. Stavěli ji sami budoucí obyvatelé, Romové, kteří přišli o bydlení kvůli povodním i sociálně slabí Češi.
