V USA odmítli obžalovat ženu, jejíž nařčení vedlo k lynči mladého černocha

Porota v americkém státu Mississippi v úterý odmítla podat žalobu na ženu, jejíž nařčení v roce 1955 vedlo k lynčování černošského chlapce Emmetta Tilla. Na svých internetových stránkách o tom informuje britská BBC.

Nyní 87leté Carolyn Bryantové Donhamové hrozila obžaloba kvůli únosu a vraždě chlapce. Nicméně porotci dospěli k závěru, že není dostatek důkazů pro to, aby byla obžalována. Je tak nepravděpodobné, že by někdy čelila trestnímu stíhání v souvislosti s vraždou 14letého Emmetta Tilla.

Tento chlapec z Chicaga byl na návštěvě u příbuzných v Mississippi a vešel do obchodu, v němž tehdy mladá bělošská žena pracovala. Obvinila ho, že jí dělal nevhodné návrhy a obtěžoval ji. Její manžel a švagr chlapce unesli, mučili ho a jeho utýrané tělo hodili do řeky.

Během pohřbu Tillova matka trvala na tom, že rakev zůstane otevřená, aby každý viděl, co se mu stalo. Zveřejněné fotografie Spojené státy šokovaly. Chlapcovi únosci byli kvůli vraždě zatčeni, ale porota složená ze samých bělochů je osvobodila.

Smrt Emmetta Tilla se stala jedním ze symbolů hnutí za občanská práva, které vyvrcholilo v 60. letech minulého století a ukončilo rasovou segregaci v USA.

Tillův bratranec Wheeler Parker mladší úterní rozhodnutí poroty označil za “nešťastné, ale očekávatelné”.

Za lynčování se označuje násilná vražda rozzuřeným davem, jež má být trestem za domnělý zločin. V USA měla v drtivé většině případů rasistický podtext. V 19. a 20. století byly tímto způsobem zavražděny tisíce lidí, poslední podobný dokumentovaný incident se v USA odehrál před téměř 30 lety. Americký prezident Joe Biden letos v březnu podepsal zákon, podle něhož je lynčování federální zločin a hrozí za něj až 30 let vězení. Zákon je pojmenován po Emmettu Tillovi.