V Prešově na východě Slovenska vyrostla další zeď proti Romům

Prešov se stal dalším východoslovenským městem, které postavilo betonovou
stěnu, jež má oddělit nepřizpůsobivé obyvatele lokality Stará tehelňa od
obyvatel blízké ulice. Samospráva tak vyhověla žádosti tamních majitelů domů.
ČTK to dnes sdělila mluvčí radnice Iveta Adamová. Na východním Slovensku už byly
v několika městech a obcích postaveny podobné kontroverzní zdi.

Město zdí uzavřelo konec slepé ulice, na který navazovaly pěšinky do lokality
Stará tehelňa. Těmi si obyvatelé sídliště s asi 2000 převážně romskými obyvateli
zkracovali cestu do města. "Vzhledem k tomu, že byly četné stížnosti na
vandalismus, přestupky a další protispolečenskou činnost osob, které tudy
procházely, mělo by toto opatření vyřešit hned několik problémů najednou," řekl
k rozhodnutí města primátor Pavel Hagyari.

Zeď je dlouhá osm metrů a po namontování branky bude průchozí. Klíče od ní
budou mít podle Adamové obyvatelé blízkých pozemků. Náklady samosprávy na zeď
dosáhnou 2000 eur (50.000 Kč). Na sídliště Stará tehelňa se jeho obyvatelé
dostanou po jiných udržovaných cestách a chodnících, poznamenala Adamová.

Na východním Slovensku vyrostlo nedávno víc podobných zdí. Přibližně půl
kilometru je dlouhá zeď v Michalovcích, která brání průchodu obyvatel osady Angi
mlyn přes blízké sídliště. Zdi také stojí v obcích Ostrovany a Lomnička, v
Sečovcích či v Trebišově. Výstavbu zdí kritizovaly četné romské organizace a
označily je za projev segregace.

Na Slovensku žije podle statistik Úřadu zplnomocněnce vlády pro romské
komunity přibližně 380.000 Romů. Asi polovinu z nich tvoří děti a nezletilci do
18 let. Část Romů žije v zastaralých osadách. Právě v těchto lokalitách
doprovází soužití Slováků s Romy konflikty. Obyvatelé si často stěžují na
kriminalitu, nepořádek či pokles hodnoty svých nemovitostí.

Slovenské případy připomínají přes deset let starou kauzu v Ústí nad Labem. V
Matiční ulici tehdy vyrostla betonová zeď, která měla vyřešit komplikované
soužití místních s romskou komunitou. Stavba byla odstraněna po šesti týdnech na
nátlak vlády a po protestech českých i zahraničních ochránců lidských práv,
kteří v ní spatřovali projev rasismu.