V Německu začaly parlamentní volby. Merkelové průzkumy předpovídají drtivé vítězství
V Německu dnes ráno začaly parlamentní volby. Zhruba 61,5 milionu oprávněných
voličů v nich rozhoduje o složení Spolkového sněmu, i o tom, jestli zemi další
čtyři roky povede kancléřka Angela Merkelová, jejíž konzervativní unie CDU/CSU
je jasným favoritem hlasování. Velmi sledovaný bude i výsledek protiimigrační a
protiislámské Alternativy pro Německo (AfD), která se může stát třetí
nejsilnější stranou v zemi.
K vysoké účasti v dnešních parlamentních volbách vyzvala voliče řada
německých politiků včetně prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Příkladem jim
už šlo několik předsedů stran. Svůj hlas odevzdal mimo jiné předseda koaliční
sociální demokracie Martin Schulz. Kancléřka Angela Merkelová, jejíž křesťanští
demokraté jsou favoritem hlasování, se chystá volit odpoledne.
"Volební právo je občanské právo," uvedl Steinmeier v příspěvku v listu Bild
am Sonntag. "Pro mě je v demokracii občanským právem nejvznešenějším. Jděte
volit!" vyzval Němce prezident. Kdo nepřijde k volbám, nechá podle něj za sebe o
budoucnosti své země rozhodovat jiné. K účasti ve volbách jménem německé vlády
na twitteru vyzval také její mluvčí Steffen Seibert.
Už krátce po otevření volebních místností v 8:00 SELČ svůj hlas odevzdali
předsedové menších stran, které usilují o vstup do parlamentu, Christian Lindner
ze Svobodné demokratické strany (FDP) a Cem Özdemir ze strany Zelených.
Kolem desáté hodiny dopoledne přišel volit v domovském městě Würselen poblíž
Cách také předseda sociální demokracie a vyzyvatel kancléřky Merkelové Martin
Schulz. Zatímco Schulze na cestě k volební místností doprovázelo slunečné
počasí, kancléřka Merkelová, která se chystá volit ve 14:30 SELČ v centru
německé metropole, se musí připravit na mlhu a déšť.
Odborníci očekávají, že by volební účast mohla být letos o něco vyšší než v
uplynulých letech. Při posledních volbách v roce 2013 přišlo 71,5 procenta
oprávněných voličů, v roce 2009 to bylo 70,8 procenta.
Reálnou šanci dostat se do parlamentu má šest uskupení. Téměř nikdo
nepochybuje o tom, že nejsilnější znovu bude CDU/CSU, která měla v průzkumech
podporu kolem 36 procent voličů. Jisté se zdá i druhé místo pro sociální
demokraty (SPD), kteří si mohou myslet na zisk kolem 22 procent hlasů. Strany
současné velké koalice ale musí počítat s tím, že oproti volbám v roce 2013 o
několik procentních bodů oslabí. Sociálním demokratům vedeným vyzyvatelem
Merkelové Martinem Schulzem dokonce vážně hrozí nejhorší výsledek v dějinách
spolkové republiky. Jejich dosavadním minimem bylo 23 procent v roce 2009.
Posílení naopak mohou čekat svobodní demokraté (FDP), kteří v minulých
volbách poprvé za dobu spolkové republiky z parlamentu vypadli, a Alternativa
pro Německo, která před čtyřmi lety skončila jen těsně před branami Spolkového
sněmu. FDP se v posledních průzkumech pohybovala mezi devíti a deseti procenty a
AfD, která svou kampaň postavila na tvrdé kritice migrační politiky kancléřky
Merkelové, dosahovala zhruba na 11 až 12 procent. Do parlamentu by se stejně
jako v předchozím období měli dostat i Zelení (kolem sedmi až osmi procent) a
Levice (devět až deset procent).
Z voleb by mohla vzejít další velká koalice CDU/CSU a SPD, nebo vláda
CDU/CSU, FDP a Zelených. V obou případech, z nichž ani jeden není bezproblémový,
by na čele vlády zůstala Merkelová, která se vítězstvím ve čtvrtých volbách v
řadě může vyrovnat velikánům německé politiky Konradu Adenauerovi (v čele vlády
1949-1963) a Helmutu Kohlovi (1982-1998).
