V německém Plavnu shořel dům obývaný hlavně Romy. Žhářský útok se závažnými následky bez adekvátní mediální odezvy
V sousedním Německu shořely v minulých letech desítky obytných domů, kvůli žhářským útokům. Podtext většiny těchto zákeřných útoků byl neonacistický, rasistický anebo neznámý. Naštěstí oběti většiny těchto případů neutrpěly fyzické zranění, neboť terčem útoku byly ubytovny určené k ubytování uprchlíků, ale v době činu ještě neobývané. Proto je otázkou, proč německá i zahraniční média věnuje tak málo prostoru podobnému činu, ze závěru loňského roku, následkem kterého několik osob včetně malého dítěte utrpělo těžké zranění, někteří z nich s trvalými následky. Čím to je?
Uprostřed okresního města Plavna (Plauen) na jihozápadě Saska poblíž Aši před půlnoci 29. prosince loňského roku vypukl požár ve sklepě pětipatrového činžovního domu, který se rychle rozšířil přes schodiště. Když požár a kouř bránil v únikové cestě, obyvatelé domu se nejdříve vzájemně vzbudili a pak se pokoušeli dostat do bezpečí děti a spolubydlícího s vozíkem.
Sousedé nadávali na oběti, další jim pomáhali
Krátce na to dorazila policejní hlídka i dva, náhodou kolem jezdící, mladíci. Vyskočili z auta a spolu začali pomáhat
brát děti, které jim z vyšších pater podávali anebo je dokonce museli házet dospělí obyvatelé, než dorazilo několik přivolaných hasičských vozů. Další obyvatelé se už dostali z hořícího domu přes vytažené hasičské žebříky. Jak pak líčili dva zmínění mladíci německým novinám, někteří ze sousedů hořícího domu přitom vyšli na ulici a vykřikovali rasistické nadávky, jeden z nich například zachránce vyzval, aby obyvatele domu nechali shořet a hajloval před nimi. Další sousedé naopak zraněným přinesli deky, oblečení a jídlo.
Plavno je se svými ca. 60 tisíc obyvateli největším městem Fojtska (Vogtland). Zde už na začátku října roku 1989 vyšlo na protest proti komunistickému režimu zhruba dvacet tisíc lidí do ulic. V posledních letech se stalo frontovým městem jak hnutí proti přijímání uprchlíků, ale i antifašistů. Několikrát se policie musela vypořádat se silným vzájemným střetem obou stran. Na první Máj roku 2014 se tam konala celostátně největší demonstrace neonacistů za účasti maďarských i finských hostů, kde dva hlavní a dobře organizované bloky demonstrantů tvořili aktivisté z Bavorska a Saska. Odpůrci rasismu je na jednom místě úspěšně zablokovali. Po finančním bankrotu u neonacistické strany NPD největší podporu mezi místními neonacisty má nová strana Třetí cesta (Der dritte Weg). V současné době hlavně bavorští Zelení usilují o její zákaz. V roce 2017 v městě Plauen bylo spácháno několik žhářských útoků, většinou na opuštěné budovy, kde někdy přespávali bezdomovci.
Všechny oběti útoku nakonec požár přežily, sanitky je rozvezli do špitálů. Jak píše německý server
Belltower, který dlouhodobě sleduje rasismus i neonacismus v Německu. Čtyři oběti utrpěly těžké zranění, už nejsou v ohrožení života. Mezi nimi jsou dvě děti ve věku dvou a pět let i dvě ženy (29 a 39 let). Sedm osob ve věku jednoho roku až 29 let byli podle policie ještě několik dnů v lékařské péči. Některé rodiny rozdělili, podle německých médií tak například jedna matka leží ve speciální klinice specializované na popáleniny v Lipsku, její miminko s popáleným obličejem v podobné nemocnici ve Drážďanech. I dva hasiči utrpěli lehké zranění. Díky zásahu hasičů se sice podařilo požár uhasit, než se rozšířil na sousední domy, napadený dům je ovšem v neobyvatelném stavu. Útočiště našli jeho obyvatelé v různých nouzových kvartýrech.
Policie měla hned jasno
Už den po požáru policie zatkla místního občana, bývalého obyvatele domu. Ten měl podle místních dluh na nájmu, hádky s majitelem domu a nedávno se vystěhoval. Na základě rozhodnutí soudu byl vzat do vyšetřovací vazby. Podle státního zastupitelství prozatím nejsou důkazy pro rasistickou motivaci obviněného z pokusu o vraždu a ublížení na zdraví. Přesto prý prověřují všechny možné motivy činu a žádnou z nich nevylučují. Policie tvrdí, že podezřelý mlčí. Pokud se nepřiznal, kde vzala policie během několika hodin důkazy o jeho vině? Zatímco státní zastupitelství tvrdí, že se jedná o čin jednotlivce, obyvatelé domu jsou přesvědčeni, že pachatelů bylo více.
Dva sousedé napadeného domu byli obviněni z trestných činů napadení úřední osoby, pomluvy i ublížení na zdraví. Několik dnů po požáru byli někteří místní přistiženi, když se pokusili ukrást majetek poškozených ze shořelého domu. Jak píše německý deník Freie Presse, v posledních dnech plavenská policie musela znovu zasahovat. Podle některých poškozených, kteří byli nouzově ubytování v sousední ulici, přistihli tři muže ve sklepě svého přístřeší, když tam drželi v ruce láhev a něco prý připravovali. Když se jich Romové ptali, co tam dělají, rychle z domu utekli. Stejné muže údajně viděli už krátce před požárem u svého bývalého domovu. Policie prozatím nesdělila, zda po nich pátrá a nezveřejnila žádné popisy těchto podezřelých osob.
V napadeném domě žily vedle místních Němců hlavně Romové ze Slovenska a Rumunska. U cizinců se nejedná o uprchlíky, ale o rodiny přistěhovalců z dalších členských zemí EU. I to může být jeden z důvodů, proč hlavní německá ani slovenská nebo rumunská média případu zatím nevěnují větší pozornost.
