V Evropském parlamentu se rozpadla krajně pravicová frakce

V Evropském parlamentu se rozpadla frakce s názvem Identita, tradice a
suverenita (ITS), která sdružovala europoslance s extremistickými a
nacionalistickými názory. Rozpad, o kterém se už nějakou dobu spekulovalo, na
plenárním zasedání EP ve Štrasburku oficiálně oznámil předsedající schůze Edward
McMillan Scott.

Příčinou rozpadu je skutečnost, že počet členů klesl pod 20. Frakce v EP
totiž může fungovat pouze za předpokladu, že má přinejmenším dvě desítky členů.
Už v minulých dnech pětice zastupitelů z rumunské nacionalistické Strany Velké
Rumunsko oznámila záměr opustit seskupení na protest proti výpadům jedné z
členek, italské europoslankyně Alessandry Mussoliniové, která je vnučkou
italského diktátora Benita Mussoliniho.

Spor s ní vznikl kvůli tomu, že označila Rumuny za "notorické porušovatele
zákonů". Prohlásila také, že rumunský velvyslanec by měl být vyhoštěn z Itálie.
Její výroky přitom zazněly v situaci, kdy jsou vztahy obou zemí napjaté v
důsledku toho, že italská vláda přijala dekret usnadňující vyhošťování cizinců
pocházejících z EU z důvodu veřejné bezpečnosti. K tomu kabinet přistoupil v
reakci na incident, při němž přišla o život žena, kterou údajně napadl rumunský
mladík romského původu.

"Jsme šťastni, že se tato skupina, která nepatří do evropské demokracie,
rozpadla," řekl v reakci šéf socialistické frakce v EP Martin Schulz.

Dobrou zprávou je, že seskupení těchto krajně pravicových nacionalistů už dál
nemůže využívat peníze daňových poplatníků k podpoře xenofobie a neofašismu,
dodal Schulz. Stejně jako další kluby i extremisté měli nárok na dotace z
evropských fondů a na snadnější přístup k funkcím ve výborech.

Krajně pravicová frakce ITS vznikla teprve letos v lednu. Europoslancům,
kteří byli do té doby kvůli svým kontroverzním názorům na okraji zájmu, se totiž
díky vstupu Bulharska a Rumunska do EU podařilo sehnat 20 zákonodárců ze šesti
zemí, potřebných k ustavení frakce.

Politický program ITS byl zaměřen převážně proti imigrantům, proti evropské
ústavě a proti vstupu Turecka do EU. V jejím čele stál Bruno Gollnisch z
francouzské Národní fronty Jeana-Marieho Le Pena, který měl potíže s justicí
kvůli zpochybňování holokaustu.