FOTO: Ukrajina oslavovala Banderu. Kyjevem pochodovali i neonacisté z uskupení C14, které útočí na Romy
Několik tisíc lidí si v Kyjevě na Nový rok připomnělo 110. výročí narození
ukrajinského nacionalistického vůdce Stepana Bandery. Z důvodu sporů mezi
extrémistickými hnutími týkajících se podpory svých kandidátů v prezidentských
volbách, které se na Ukrajině budou konat letos v květnu, se na rozdíl od
říjnového společného pochodu konaly hned dva pochody.
Prezidentským kandidátem za xenofobní stranu Svoboda, paramilitární
organizaci Pravý sektor a radikální krajně pravicové uskupení C14, které
v loňském
roce násilně zaútočilo na romské tábory, je Ruslan
Koshulynskij. Prezidentským kandidátem za hnutí Nacionální Korpus je zakladatel
Batalionu Azov, Andrej Biletsky.
FOTOGALERIE
První pochod organizovalo extrémistické hnutí Nacionální Korpus jehož údernou
jednotkou jsou militantní Nacionální Družiny. V čele tohoto pochodu šel obří
maskot sněhuláka držící samopal v ruce. Ostatní účastníci pochodu byli oblečeni
v maskáčovém oblečení s vánočními čepicemi na hlavách.
“Nacionální Korpus se touto líbivou, neextrémistickou formou snaží přilákat
mladé lidi do svých řad,” nechal se slyšet místní novinář.
Druhý početnější pochod, kterého se zúčastnilo několik tisíc lidí začínal o
hodinu později v 18:00 v Ševčenkově parku. Byl organizován extrémistickým
paramilitárním hnutím Pravý sektor ve spolupráci s xenofobní stranou Svoboda.
Většina jeho účastníků nesla v rukou zapálené pochodně, prapory v barvách
hnutí Pravý sektor, či s logem strany Svoboda a skandovala jméno Stepana
Bandery.
Pochodu se též zúčastnili členové radikálního neonacistického uskupení C14,
jehož maskovaní členové v loňském roce opakovaně násilně zaútočili na romské
tábory.
Polská média upozornila na to, že pochod k výročí 110. narození ukrajinského
vůdce Stepana Bandery byl patrně jen počátkem akcí k uctění této kontroverzní
postavy dějin. Oblastní rada ve Lvovu se totiž rozhodla zasvětit letošní rok
právě tomuto “vynikajícímu státníkovi, vůdci Organizace ukrajinských
nacionalistů (OUN) a politickému vězni koncentračního tábora Sachsenhausen,”
uvedla rada.
O pár dní později prohlásil izraelský velvyslanec na Ukrajině Joel Lion, že
jej toto rozhodnutí šokovalo. “Byl jsem šokován, když jsem se dozvěděl o
rozhodnutí lvovské oblastní rady vyhlásit rok 2019 rokem Stepana Bandery,” uvedl
velvyslanec podle webu televize TVN 24. “Nemohu pochopit, jak má glorifikace
těch, kteří se bezprostředně podíleli na strašlivých antisemitských zločinech,
pomoci v boji proti antisemitismu a xenofobii. Ukrajina by neměla zapomínat na
zločiny spáchané na ukrajinských Židech a neměla by je vzpomínat vyjadřováním
úcty k jejich pachatelům,” zdůraznil Joel Lion.
Šéf Ukrajinského ústavu národní paměti Volodymyr Vjatrovyč na diplomatovy
výhrady odpověděl, že by bylo “záhodno podpořit fakty teze izraelského
velvyslance o ‘bezprostřední účasti Stepana Bandery na strašlivých
antisemitských zločinech'”.
TVN 24 poznamenala, že Bandera byl vůdcem jedné z frakcí OUN, jejíž ozbrojená
složka – Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) – nese odpovědnost za etnické
čistky, podnikané od února 1943 proti Polákům žijícím na Volyni a Haliči.
Sám Bandera byl v předválečném Polsku organizátorem teroristických akcí proti
polskému státu a Sovětskému svazu, mj. atentátu na sovětském konzulátu ve Lvově
v roce 1933 a o rok později atentátu na polského ministra vnitra Bronislawa
Pierackého. Za ten byl odsouzen k trestu smrti, který mu byl změněn na doživotí.
Na svobodu se dostal po útoku Německa a Sovětského svazu na Polsko v září 1939.
Bandera 30. června 1941 ve Lvově již za nacistické okupace vyhlásil vznik
samostatného ukrajinského státu, za což jej následující měsíc zatkli Němci a
uvěznili v Sachsenhausenu, kde setrval až do září 1944. Po druhé světové válce
se usadil v Německu, žil v Mnichově pod smyšleným jménem.
V říjnu 1959 jej zavraždil agent sovětské tajné služby KGB. V roce 2010 jej
odstupující prezident Viktor Juščenko posmrtně vyznamenal titulem Hrdina
Ukrajiny, ale tento dekret dodatečně zrušil soud. Udělení titulu vyvolalo
protesty v Rusku i Polsku. Nedávno se ale v ukrajinském parlamentu objevil návrh
rezoluce vybízejí prezidenta Petra Porošenka, aby titul Banderovi vrátil.
