Trumpův efekt zrychluje úpadek lidských práv, varuje Amnesty International. Rusko zesílilo útoky na civilisty, svět přehlíží genocidu v Gaze
Ve světě nenápadně přibývá autoritářských praktik, sociálních nerovností, a naopak práva žen, dívek a LGBT+ komunity jsou oslabována a mezinárodní společenství selhává v řešení klimatické krize. Uvádí to dnes zveřejněná výroční zpráva mezinárodní organizace Amnesty International (AI). Tyto procesy podle ní urychlují kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, které tato nezisková organizace označila za "Trumpův efekt". Lidská práva trpí nejen na Ukrajině a v Pásmu Gazy, ale i v Súdánu nebo Barmě.
“Rok co rok varujeme před ústupem od lidských práv. Události posledních 12 měsíců – zejména genocida Palestinců v Gaze, kterou celý svět sledoval v přímém přenosu, a přesto ignoroval – ukazují, jak děsivý svět nastává, když mocné státy pohrdají mezinárodním právem a ignorují mezinárodní instituce,” uvedla ve zprávě generální tajemnice AI Agnès Callamardová.
Zpráva hodnotí situaci ve více než 150 zemích a regionech. Mezi hlavní tendence ve světě patří umlčování nesouhlasu prostřednictvím cenzury médií a jejich rušení, zákazu protestů nebo potlačování občanské společnosti. Mnohé vlády ve světě také zakazují neziskové organizace, zadržují kritiky pod falešnými obviněními z “terorismu” nebo “extremismu”, trestají obránce lidských práv, klimatické aktivisty nebo účastníky protestů na podporu Gazy. Příkladem je jihoafrický Mosambik, kde policie násilně potlačila protesty po sporných volbách. Kvůli tomu zahynulo 277 lidí.
Dalším důležitým neúspěchem mezinárodního společenství byla podle Amnesty klimatická konference OSN COP29 v Ázerbájdžánu. Účastnil se jí totiž rekordní počet lobbistů z fosilního průmyslu, který zablokoval přijetí významnějšího snížení emisí skleníkových plynů, a “nejbohatší státy donutily chudší země přijmout naprosto nedostatečné dohody o klimatickém financování”. Trump navíc znovu odstoupil od Pařížské úmluvy OSN o změně klimatu.
Trump se podílí i na podkopávání snah o regulaci technologií, které některé státy využívají ke sledování svých občanů a prohlubují diskriminaci. Americký prezident tak například vybízí technologické firmy, aby zrušily na svých sociálních sítích kontrolu faktů.
Další faktory, jež vedou k narůstající extrémní chudobě a nerovnostem, jsou inflace, daňové úniky i slabé regulace byznysu.
Ve světě se také množí a stupňují ozbrojené konflikty. Jako příklady uvádí Amnesty International zabíjení Palestinců v Gaze, masové sexuální násilí na ženách a dívkách v Súdánu nebo rasistické útoky na muslimské etnikum Rohingů v Barmě. Amnesty neopominula ani ruskou agresi na Ukrajině. “Rusko zabíjelo v roce 2024 ještě víc ukrajinských civilistů než dřív, dál cílilo na civilní infrastrukturu a mučilo či nechávalo zmizet zadržené,” stojí ve výroční zprávě.
Války a nerespektování lidských práv dopadají nejvíce na ženy, dívky a LGBT+ lidi. Ženy však čelí omezování svých práv i v zemích, kde se momentálně neválčí. Jde například o Afghánistán nebo Írán. Lidé z LGBT+ komunity se pak potýkají s diskriminací v Malawi, Mali a Ugandě, které trestají stejnopohlavní páry. Gruzie a Bulharsko minulý rok zase zahájily “boj proti LGBT+ propagandě”.
Zpráva však zmiňuje i několik případů, které označuje za pozitivní. Patří mezi ně vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu (ICC) na představitele Izraele, Gazy, Libye, Barmy a Ruska. OSN se také podle ní posunula k přijetí úmluvy o zločinech proti lidskosti a Filipíny zatkly bývalého prezidenta Rodriga Duterteho, který čelí obviněním ze systematických vražd v rámci boje proti drogám. ICC s ním nedávno zahájil slyšení v Haagu.
