Tisíce Němců v ulicích: „Styďte se!“ Lidé protestují proti CDU/CSU kvůli hlasování s krajně pravicovou AfD
Tisíce lidí v Berlíně, Lipsku či Mnichově vyšly do ulic na protest proti středečnímu hlasování ve Spolkovém sněmu, kde konzervativní unie CDU/CSU s pomocí Alternativy pro Německo (AfD) prosadila nezávaznou rezoluci požadující zpřísnění migrační politiky. CDU kvůli demonstraci preventivně vyzvala pracovníky své berlínské centrály, aby odešli domů dříve, neboť nelze zaručit jejich pozdější bezpečných odchod. O AfD se v Německu zajímají tajné služby kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám.
Unie čelí kritice z řad politiků, médií, přeživších holokaustu a také veřejnosti. V pátek navíc Spolkový sněm čeká další hlasování předložené CDU/CSU, nyní o návrhu zákona, který mimo jiné omezuje slučování rodin uprchlíků. A i tentokrát může návrh zákonodárným sborem projít díky podpoře AfD.
Před berlínským sídlem Křesťanskodemokratické unie (CDU) se ve čtvrtek večer podle policie sešlo asi 6000 demonstrantů, organizátoři hovořili dokonce o 13.000 účastnících. Ti stranu a jejího šéfa Friedricha Merze vyzvali, aby s krajní pravicí nespolupracoval. Tohoto protestu, který byl nakonec poklidný, se CDU obávala. Dostala totiž od bezpečnostních orgánů varování, že nebude možné zaručit bezpečných odchod z budovy.
V Mnichově, kde má sídlo Křesťansko-sociální unie (CSU), bavorská setra celoněmecké CDU, se shromáždilo podle policie nejméně 7000 lidí nespokojených s ochotou CDU/CSU využít podpory AfD. “My jsme protipožární zeď,” volal dav před centrálou CSU. Jako protipožární zeď německé strany označují zásadu nespolupracovat s pravicovými radikály a blokovat je.
“Styďte se, styďte se,” skandovali lidé před stranickou kanceláří šéfa CSU Markuse Södera, který je zároveň bavorským premiérem.
Další protesty s několika tisícovkami účastníků se konaly v Lipsku, Hannoveru, Drážďanech či Freiburgu. Ve Freiburgu v Bádensku-Württembersku policie počet demonstrantů odhadla na 15.000.
Kritika i od přeživších holokaustu
Předák německé opozice a možný budoucí kancléř Friedrich Merz čelí kritice nejen z řad politiků, ale také od přeživších holokaustu. Přeživší nacistických zvěrstev nyní s obavami hledí na pátek, kdy bude Spolkový sněm hlasovat o dalším návrhu CDU/CSU, který mimo jiné omezuje slučování rodin uprchlíků. Zatímco ve středu přijaté usnesení je právně nezávazné, v pátek už budou poslanci posuzovat návrh zákona, tedy právně závazného předpisu. A i tentokrát může návrh sněmem projít díky podpoře AfD.
“V pátek by mohl být poprvé v poválečných dějinách přijat ve Spolkovém sněmu zákon společně s pravicovými extremisty,” napsala v otevřeném dopisu 82letá Eva Umlaufová, která přežila věznění v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi. Poznamenala, že by takový krok mohl zničit protipožární zeď, jak německé strany označují zásadu nespolupracovat s pravicovými radikály a blokovat je. “Nedělejte to, pane Merzi,” vyzvala opozičního předáka.
Komentátoři upozorňují, že prosazovat návrhy jen s pomocí AfD je zlomem v politickém přístupu. V Německu se 23. února konají předčasné parlamentní volby, které podle průzkumů vyhraje unie a AfD skončí druhá. Ačkoli Merz předem vládní koalici s AfD vyloučil, vzestup této strany vyvolává obavy. Nynější hlasování tento strach ještě zvyšuje.
Umlaufová varovala, že to, co se tento týden ve Spolkovém sněmu stane, se zapíše do historie. “Přesně tak to totiž začíná, takto normalizujeme nepřátele demokracie,” dodala.
Další přeživší holokaustu Albrecht Weinberg chce na protest proti středečnímu hlasování vrátit Záslužný řád Spolkové republiky Německo, který obdržel v roce 2017. Stejný krok učiní mannheimský fotograf Luigi Toscano, který po dohodě s Weinbergem odevzdá zpět Záslužnou medaili Spolkové republiky Německo. Toscano, který ocenění získal v roce 2021, stojí za projektem nazvaným Proti zapomenutí, kdy vyfotil přes 400 přeživších holokaustu a jejich portréty následně vystavil na veřejných místech. Po nynějším hlasování fotograf prohlásil, že je šokován a cítí se pobouřen a zrazen.
“Buď nás přijme spolkový prezident, nebo mu to hodíme do poštovní schránky,” řekl Toscano o způsobu, jak prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi vyznamenání s Weinbergem vrátí. Řády totiž předává prezident.
Kritické komentáře na adresu unie a Merze zaznívají také od německých médií. Ta v komentářích píší o prolomení tabu. Výtkám čelí ale i sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz, a to za to, že se nepokusil s CDU/CSU dojednat kompromis. Unie, která se po odchodu Angely Merkelové a pod Merzovým vedením posunula ze středových ke konzervativním pozicím, požaduje zpřísnění migrační politiky po sérii útoků, za kterými v Německu stáli žadatelé o azyl.
Němečtí poslanci se v debatě neshodli, zda požádat o zákaz AfD
Vedle toho poslanci Spolkového sněmu vedli ve čtvrtek večer vyhrocenou debatu o tom, zda nechat zakázat Alternativu pro Německo (AfD). O zákazu politických stran rozhoduje ústavní soud, který takové rozhodnutí v dějinách spolkové republiky učinil dvakrát.
Jedním z těch, kdo zákaz AfD podporuje, je paradoxně i poslanec konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Marco Wanderwitz. Ten v debatě prohlásil, že německý stát už nemůže AfD déle tolerovat. V opačném případě by to něj vedlo k nenapravitelným škodám.
Naopak Wanderwitzův stranický kolega Philipp Amthor varoval, že pokud by proces zakázání AfD selhal, tak by tato strana díky tomu získala známku své demokratičnosti, ač si ji nezaslouží.
Zelení právě z obav ze selhání procesu k zakázání AfD navrhují, aby nejdříve vzniknul posudek, zda je alternativa protiústavní. Ekologická strana to zdůvodňuje tím, že hodnocení Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli civilní kontrarozvědky, není dostačující.
BfV alternativu z krajně pravicových aktivit podezírá, tři zemské kontrarozvědky – v Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku – ji pak vedou jako stranu s prokazatelně extremistickými snahami.
AfD snahu ostatních poslanců, kteří stranu chtějí zakázat, kritizuje. Poslanec AfD Peter Boehringer dnes řekl, že takové počínání je absurdní a že není nic vzdálenější tvrzením o tom, že by strana porušovala demokratické principy.
V dějinách spolkové republiky byly zakázány jen dvě strany. V roce 1952 ústavní soud zakázal Socialistickou říšskou stranu (SRP), která se sama považovala za nástupkyni nacistické strany NSDAP. V roce 1956 pak byla zakázána Komunistická strana Německa (KPD). V roce 2003 a 2017 selhaly pokusy o zákaz neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD). NPD se v minulosti podařilo proniknout mimo jiné do saského zemského sněmu, nyní je ale jen okrajovou stranou, která se navíc přejmenovala na Die Heimat (Vlast).
