The New York Times: Pravidla Facebooku pro kontrolu obsahu mají řadu slabin
Zredukovat složité společenské problémy na jednoduchou volbu typu “ano/ne”.
Takový je cíl zaměstnanců Facebooku, kteří vytvářejí pravidla pro mazání
obsahu na stejnojmenné sociální síti. Výsledek je ale v některých otázkách
zaujatý, obsahuje řadu mezer i vyložených chyb, píše v
obsáhlé reportáži deník The New York Times (NYT). Facebook je podle něj
daleko mocnějším globálním arbitrem projevu, než sám připouští.
Reportáž vychází z rozhovorů s “moderátory” příspěvků či manažery Facebooku,
analýzy interních e-mailů společnosti a zejména ze 1400 stránek ze souboru
pravidel pro kontrolu obsahu. Ty americkému listu poskytl zaměstnanec
Facebooku, který se prý obává, že firma disponuje příliš velkou mocí a
nepodléhá dostatečné kontrole. Také podle této nejmenované osoby činí příliš
mnoho chyb.
Regulace obsahu na Facebooku je stále velmi neprůhledná a odborníci i
zástupci vlád po celém světě sociální síť vyzývají, aby do procesu vnesla
více světla. Facebook sice letos začal zveřejňovat zprávy o počtech
odstraněných příspěvků i důvody pro jejich stažení, neposkytuje ale mimo
jiné příklady sdělení spadajících do jednotlivých kategorií. Drtivou většinu
odstraněných příspěvků tvoří obsah, který sociální síť označuje jako spam.
Od července do září smazala asi 1,5 miliardy takovýchto sdělení, u výrazně
ošemetnějších kategorií, jakými je šíření nenávisti, propagace terorismu
nebo šikana a obtěžování, se množství odstraněných příspěvků pohybovalo
kolem tří milionů.
Facebook zároveň čelí kritice, že jeho působení v některých oblastech
vyvolává násilí a obecně podkopává fungování demokracie, když usnadňuje
šíření dezinformací. Řešení těchto problémů ale jde proti ekonomickým zájmům
společnosti, kterými je zvyšování počtu uživatelů a co nejdelší udržení
jejich pozornosti.
NYT popisuje, že návod pro moderátory na Facebooku vzniká víceméně živelně a
nevypadá jako “příručka pro regulaci globální politiky”, nýbrž je sestaven z
desítek neroztříděných prezentací a excelových tabulek. O úpravě pravidel či
tvorbě nových rozhodují při schůzkách každé druhé úterý “převážně právníci a
mladí inženýři”. Závěry z těchto porad následně putují k více než 7500
moderátorům po celém světě.
“Facebook tohle všechno dělá nízkonákladově, posílá dezorganizované snímky z
PowerPointu ke druhým společnostem, které takřka neřídí,” napsal
na twitterautor reportáže Max Fisher, který Facebook přirovnává ke skryté
větvi vlády pracující bez souhlasu občanů. Samotnými regulátory obsahu jsou
údajně převážně nekvalifikovaní pracovníci, kteří jsou při své práci někdy
odkázáni na překladač Google a zpravidla mají jen několik sekund na to, aby
uplatnili spletitá pravidla v praxi.
Facebook od moderátorů požaduje, aby se jeho manuálu “slepě” drželi, čímž se
snaží zajistit konzistentnost a zbavit proces jakékoli zaujatosti. Podle NYT
však analýza interních dokumentů odhalila mnoho slabých míst, více bodů také
prý nasvědčuje tomu, že pravidla straní vládám, které mohou Facebook
regulovat či pokutovat.
“Při pátrání po správných odpovědích umožnili zaměstnanci Facebooku v
některých zemích rozkvět extremistické rétoriky, zatímco v jiných cenzurují
mainstreamové projevy. (…) Chyba při papírování umožnila přední
extremistické skupině obviněné z propagace genocidy v Barmě zůstat na
platformě celé měsíce. V Indii bylo moderátorům omylem nařízeno, aby mazali
komentáře kritické k náboženství,” uvádí NYT.
Podle deníku se Facebook v roli regulátora veřejného diskurzu nikdy nechtěl
ocitnout. “Avšak ve snaze dostat pod kontrolu problémy, které sám zplodil,
se v tichosti stal pravděpodobně jedním z nejmocnějších orgánů politického
dohledu na světě. A to rychlostí, která znepokojuje i jeho zaměstnance,”
shrnuje NYT.
