The Economist o reakcích v nových zemích EU na deportace Romů

V nových členských státech Evropské unie má podstatná část veřejnosti, nejen
krajní pravice, pocit, že jim deportace romských squatterů z Francie a Itálie
daly za pravdu. Napsal to ve svém posledním čísle týdeník The Economist.

Podle něj tito lidé považují Romy za nevzdělatelnou a kradoucí hrozbu, kterou
je potřeba od hlavního proudu společnosti segregovat, nikoli do něj zahrnout.
The Economist také uvedl, že jen málo politiků v oblasti postup Francie otevřeně
odsoudilo.

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg řekl, že zavání rasismem.
Maďarská vláda oznámila, že romské záležitosti budou tvořit podstatnou část
maďarského předsednictví EU v příštím roce, ale nepřišla s žádnými podrobnostmi.
Ostatní politici říkali nahlas, že zákony se musí dodržovat (tím obvykle míní
zákony, které vedou ke stíhání, nikoli ochraně Romů), napsal týdeník.

Lidé, kteří vidí problém hlavně jako výsledek zakořeněné chudoby,
znevýhodňování a diskriminace, zaujímají jiné stanovisko. Týdeník cituje bývalou
českou disidentku a socioložku Jiřinu Šiklovou, která připravuje romské studenty
na univerzitu. Podle ní postup Francie jen posílí předsudky.

Lidé ve východní Evropě si vzpomínají na nucenou sociální integraci za
komunismu, která zahrnovala nucené adopce a umísťování dětí v dětských domovech,
stejně dostatek povinných pracovních míst vyžadujících nízkou kvalifikaci a
stíhání tuláků a žebráků. Když tohle nikam nevedlo, lidé si říkají, že mírnější
metody demokratické společnosti mají ještě menší naději na úspěch, píše týdeník.

Specifickým problémem je podle něj to, že voliči v mnoha zemích se stavějí
proti krokům, které navrhují domácí i zahraniční filantropové. Mimořádnou zlobu
vyvolávají návrhy na ukončení segregovaného vzdělávání připomínající obdobné
spory kolem segregace školství v americké minulosti. "Většina rodičů chce
vzdělání pro své děti, a ne pro děti někoho jiného. V zemích, kde jsou veřejné
služby mizerné a slabý justiční systém, je důvěra veřejnosti vůči úřadům již tak
oslabena. A dělit se o koláč spravedlivě s menšinou, které lidé nedůvěřují a
často jí opovrhují, vyvolává silné emoce," napsal The Economist.

Cituje šéfa bruselské Evropské romské informační kanceláře, bulharského
právníka Ivana Ivanova. Podle něj není politická vůle opravdu prosazovat plány
na integraci Romů – hlavně proto, že věnovat romským problémům pozornost a
peníze nevyhrává volby. "Žádný politik nic nezískal tím, že se věnoval integraci
Romů," uvedl Ivanov.

The Economist se romské problematice věnuje od kontroverze kolem
vystěhovávání Romů z Francie pravidelně. V minulém čísle v redakčním komentáři
označil romskou otázku za největší sociální problém Evropy, který nevyřeší
pronásledování Romů, ale mohlo by ji vyřešit vzdělání.

"Kázat ostatním přijde evropským vůdcům přirozené. Jsou ve své kůži, když
kritizují Írán za porušování lidských práv nebo Ameriku za její společenské
nerovnosti. Méně šťastní jsou, když ostatní poukazují na jejich ostudný sociální
problém: jak se nakládá s jejich asi deseti miliony romskými občany a v jakých
podmínkách žijí," napsal týdeník.

V minulém čísle dal také v dlouhém článku do protikladu hladkou integraci
Romů v newyorském Bronxu s potížemi Romů v Evropě. Citoval například romskou
muzikoložku českého původu Petru Gelbartovou. Běžnou zkušeností podle ní je, že
když uchazeči o zaměstnání hovořící česky bez přízvuku a s neutrálními jmény,
snadno dostanou pozvánku k rozhovoru. Když pak přijdou osobně a je vidět jejich
barva kůže, ukáže se, že místo je již obsazené.

KAM DÁL?

SPECIÁL: Francie deportuje Romy