Teroristický útok v ukrajinském Charkovu: Čtyři mrtví, nejistota a beznaděj

V mediálním stínu krveprolití v Uherském Brodu zůstal teroristický útok na účastníky ukrajinského Pochodu Důstojnosti, kteří si o víkendu připomínali první výročí od vítězství Majdanu v Charkově.V celé zemi umocnil obavy, že začíná nová fáze občanské války, která hrozí rozšířením válečné zóny a destabilizací beztak napjaté situace před podzimními komunálními volbami.

Naděje na konec války, víra v překonání ekonomické krize, oslavy prvního výročí od pádu bývalého režimu i pravoslavný svátek Maslenice (obdoba našeho masopustu) – to vše spojovalo obyvatele Charkova, kteří si v neděli vyšli do parků a ulic v centru města užít krásný předjarní den a alespoň na chvíli uvěřit, že teď už snad bude konečně líp. Exploze, při které zahynuli čtyři lidé a deset dalších bylo zraněno, jim veškeré naděje zhatila.

Na frontě se už sice nestřílí, všichni se ale bojí nových násilností a zejména teroristických činů. Z obou stran přicházejí zprávy o tom, že jednotlivé bojové jednotky se po ukončení bojů vymykají kontrole a působí na vlastní pěst jako samozvaní „ochránci pořádku“ a „vykonavatelé spravedlnosti“.Jsou ozbrojeni a v řadě případů se dopouštějí rabování nebo výtržností.Primátor Charkova Gennadij Kernes bezprostředně po smrtící explozi vyzval obyvatele města, aby se nenechali vyprovokovat k dalšímu násilí nebo jakékoli nezákonné odvetě a zachovali klid.

Zabíjela protitanková mina

Obětí exploze se stal charkovský koordinátor Euroamajdanu Igor Tolmačev a policejní podplukovník Vadim Rybalčenko, který přijel do města paradoxně právě proto, aby zajistil bezpečnostní opatření během pochodu. Po několika hodinách v nemocnici zemřel i zasažený patnáctiletý chlapec, náhodný účastník akce, a v úterý další osmnáctiletý mladík.

Okamžitě po výbuchu se rozjela rozsáhlá pátrací akce, v jejímž rámci byly uzavřeny silnice spojující Charkov s ostatními městy, do města byla povolána Národní garda. Policie oznámila, že na místě zabíjela protitanková mina, odpálená na dálku mobilním telefonem.
Ukrajinské ministerstvo vnitra po incidentu zavedlo zvýšená bezpečnostní opatření, čímž prakticky v Charkově vstoupil v platnost válečný stav jako na územích protiteroristické operace ATO.

Policie již dvě hodiny po explozi zveřejnila informaci, že dopadla čtyři osoby podezřelé z útoku a z výcviku teroristů, V pondělí ovšem náměstek vrchního státního zástupce Volodymyr Huzyr uvedl, že policie stále nemá přímý důkaz, že by se zadržené osoby skutečně podílely na přípravě útoku.
Včera ve večerních hodinách oznámil šéf ukrajinské bezpečnostní služby SNBO Alexandr Turčinov, že bylo zadrženo dalších pět podezřelých, kteří mohou mít na svědomí explozi ze soboty. Následně informoval o dalších dvou „teroristech, zadržených i s množstvím výbušnin a funkčním granátometem v přístavním městě Mariupol těsně předtím, než mělo dojít k dalšímu plánovanému výbuchu“.

Válka radikálů

Charkov je druhé největší ukrajinské město, které leží necelých 200 kilometrů od míst, kde bojují ukrajinské síly s doněckými a luhanskými separatisty. Ve městě žijí převážně rusky mluvící obyvatelé a již více než rok je zmítáno konflikty mezi místními přívrženci a odpůrci nové kyjevské vlády, která vzešla z Majdanu. Charkovské nemocnice jsou přeplněné raněnými z války, poslední dobou napětí umocňuje prohlubující se ekonomická krize. Z obchodu mizí některé druhy potravin a výrobků, nákup některých jiných (pohanka, cukr, mouka, olej) je ohraničen.

Přímo ve městě působí hned několik znepřátelených skupin radikálů, které mají na svědomí desítky explozí, vražd a žhářských útoků. Na straně přívrženců Majdanu se jedná především o radikály z Pravého sektoru a krajně nacionalistické strany Svoboda, kteří byli také zastoupeni mezi účastníky sobotního pochodu. O jedné z jejich akci, při níž zaútočili na redakci opozičních novin, jsme psali zde.

Jak vyšlo najevo, policisté a radní města se vzhledem k napjaté situaci pokoušeli organizátory pochodu přesvědčit, že akce je vysoce riziková a může se stát terčem útoku. „Byla to strašlivá chyba, před kterou jsme opakovaně varovali. Stovky lidí byly vystaveny nebezpečí. A kdyby nestála náhodou u místa exploze dodávka, která zablokovala většinu úlomků, mohlo být nedejbože obětí ještě mnohem více,“ řekl listu Věsti jeden z radních. Organizátoři ovšem byli neoblomní a na uskutečnění akce trvali.

Charkovští partyzáni

Podezření ze spáchání teroristického útoku na pochod, na němž si jeho účastníci pod ukrajinskými vlajkami a prapory Pravého sektoru chtěli připomenout oběti střelby na kyjevském Majdanu i oběti války, padlo hned zpočátku na ilegální proruskou radikální bojůvku, která si říká Charkovští partyzáni a bojuje právě proti příznivcům Majdanu i vládním silám.

Právě Charkovští partyzáni mají nejspíš na svědomí i lednový výbuch před budovou soudu, který zranil dvanáct nacionalistů a vojáků z Pravého sektoru, a dřívější explozi před budovou vojenské správy, kde se organizovaly odvody branců, loni v srpnu, při němž nebyl nikdo zraněn. Tuto neslavně proslulou teroristickou skupinu označil předběžně za viníka také prezident Petr Porošenko a ministr vnitra Avakov. Ti z její podpory obvinili Rusko.

Postupem času se ovšem ukazuje, že původní podezřelí, kteří byli zadrženi, nejsou pachatelé. Na portálu You tube se kromě toho objevilo video s prohlášením jednoho z jejich velitelů, Filippa Ekozjance: „My, Charkovští partyzáni, kteří vedeme partyzánskou válku na území Charkova a Charkovské oblasti proti kyjevské chuntě, se rázně distancujeme od teroristického útoku na Pochod Důstojnosti a vyhlašujeme, že s ním nemáme nic společného. Nikdy jsme neplánovali a neplánujeme své akce v místech, kde se vyskytuje velké množství civilních obyvatel,“ tvrdí se v něm. Filipp Ekozjanc navíc na videu prohlásil, že má k dispozici „spolehlivé informace“, že útok byl provokací, za kterou stojí ministr vnitra Arsen Avakov.

Primátor proti vládě

Spekulace o tom, kdo za útokem stojí, a kdo z něj může mít prospěch, se objevily ve většině charkovských novin. Je totiž veřejným tajemstvím že primátor Gennadij Kernes je trnem v oku kyjevské vlády, zejména ministra vnitra Avakova, s nímž měl již dlouhá léta osobní spory. Kernes sice přijal za svůj Majdan a podřizuje se rozhodnutím nové vlády, je však etnickým Rusem a často je z Kyjeva osočován z neadekvátní kritiky prezidenta a vlády nebo přímo ze sympatií k Rusku.

„Tento krvavý teroristický útok může obrátit beztak neklidný život v Charkově naruby. Je zaveden výjimečný stav, pravděpodobně budou zrušeny podzimní komunální volby. Skutečně se proto může stát, že současné vedení města přijde o moc. Ostatně ještě před explozí Kyjev Kernesovi vyčítal, že si s násilím ve městě nedokáže poradit. A to přesto, že v posledních měsících bylo v Charkově zatčeno a uvězněno téměř devět set lidí, podezřelých z vazeb na teroristy nebo separatisty,“ říká politolog Vadim Karasjev.

Jeho slova potvrzuje stížnost bývalé poslankyně Inny Bogoslavské ke generálnímu prokurátorovi, kde píše: „Teroristický akt se stal proto, že po prvním lednovém výbuchu nebyl nikdo potrestán, a hlavní spiklenec separatistů Kernes nebyl pohnán k odpovědnosti. Přitom každý vidí, že narušuje stabilitu celé oblasti.“

Ochrana nebo vydírání?

K dalším drobným incidentům došlo počátkem týdne v Záporoží, kde musel být zastaven provoz na hutním kombinátu poté, kdy do závodu vtrhlo několik desítek bojovníků z dobrovolnického pluku Ajdar pod záminkou, že závod musí ochránit před teroristy. Po několikahodinovém jednání s vedením závodu areál závodu opustili. Minulý týden se s podobným problém potýkal i další závod v Záporoží, Hutní kombinát Rinata Achmetova, kam opakovaně vtrhli bojovníci Pravého sektoru a domáhali se navzdory vůli vedení podniku role placených ochránců závodu. I oni později na naléhání úřadů odešli.

K podobným incidentům, zejména rabování a výtržnostem, dochází i na druhé straně fronty, na území, kontrolovaném povstalci. Šéf ukrajinské vládní agentury Informační odpor Dmitrij Tymčuk v pátek oznámil, že vedení separatistů z Luhanska i Doněcka dochází k čistkám. Důvodem má být podle něj skutečnost, že se nedaří držet celé bojové jednotky pod kontrolou. Bojovníci, vyčerpaní válčením, pak rabují v opuštěných domech, zničených válkou, nebo zneužívají toho, že jsou ozbrojeni, a odmítají se podřizovat povstaleckým úřadům i policistům. Jedná se o jednotky pluků Oplot, brigád Vostok a Altaj.

Zpravodaj ruské opoziční televizní stanice Dožď Timur Olevskij prohlásil, že v Doněcké lidové republice dochází k případům zabíjení bojovníků, na jejichž výplaty nejsou peníze, a kteří už tím pádem po skončení bojů nejsou potřební.

Třetí Majdan nebude

Po skončení bojů se proto s napětím očekává, jak se země vypořádá s návratem ozbrojených vojáků a dobrovolných bojovníků z fronty. Zbraně většinou odmítají vydat. Hodně z nich zaujímá ostře kritický postoj k vládě i prezidentovi, před jehož palácem i dalšími vládními budovami a národní bankou se stále častěji konají protestní demonstrace.

Při nedávném Pochodu Pravdy, Pochodu Pravých v Kyjevě radikálnější z demonstrantů předali prezidentovi jako varování nezapálený molotovův koktejl a skandovali: „Třetí Majdan nebude, teď už budeme popravovat.“ Napětí umocňují sílící sociální problémy, špatná organizace pomoci uprchlíkům z oblastí zničených válkou, prudký pád hřivny i očekávané zvýšení cen plynu (již třetí v pořadí) o třetinu až polovinu.

Jediné, na co se Ukrajinci mohou spolehnout, je – jak se říká v jednom z vtipů, které kolují po předjarním Charkově – je že už snad konečně přijde jaro.