Švédská vláda bude možná menšinová, protesty proti nacionalistům

Nová švédská vláda, kterou by měl sestavit a vést dosavadní ministerský
předseda Fredrik Reinfeldt, se zatím rýsuje jako menšinová. S nacionalistickou
stranou Švédští demokraté, jež svým průnikem do parlamentu sebrala Reinfeldtově
koalici většinu, premiér odmítá jednat. Zleva zase Reinfeldta nechtějí podpořit
Zelení, alespoň ne přímo. Občané dnes začali v ulicích několika měst spontánně
demonstrovat proti příchodu nacionalistů do parlamentu.

V nedělních volbách nezískal většinu ve švédském zákonodárném sboru, Riksdagu,
žádný blok demokratických stran – ani Reinfeldtova středopravá Aliance, ani
levicové sdružení vedené sociálními demokraty. Dosavadní vládní koalici o ni
obral právě úspěch Švédských demokratů.

Tisíce lidí dnes v řadě švédských měst začaly spontánně proti vstupu
nacionalistů do parlamentu demonstrovat. Podle švédských médií se na
internetovou výzvu shromáždilo jen ve Stockholmu nejméně 5000 lidí, v Göteborgu
1000 a v Malmö asi 500. Později média oznámila, že kolem 19:00 už byl celkový
počet demonstrantů odhadován na nejméně 10.000.

Ve Stockholmu se protestní akce koná na náměstí Sergels Torg. Podle webových
stránek deníku Expressen ji svolala sedmnáctiletá dívka s přistěhovaleckými
kořeny prostřednictvím sítě Facebook. Deník Aftonbladet dívku identifikuje jako
Felicii Margineauovou. Listu řekla, že v krátké době od vyvěšení výzvy na
facebooku dostala na 7000 potvrzení účasti. "Chci svou iniciativou ukázat, že
rasismus v naší zemi nepodporujeme," uvedla. Mnozí účastníci akce nesli
transparenty s protirasistickými hesly. Shromáždění zřejmě nebylo policejně
hlášeno, o případném zásahu pořádkových sil však zatím nejsou žádné informace.

Švédští demokraté se sami označují za nacionalistickou stranu. Hlavním bodem
jejich programu je snížení přistěhovalectví do Švédska až o 90 procent. Za
největší zahraniční hrozbu od 2. světové války označují islám. Podle expertů
nacionalisté získali podporu hlavně mezi nezaměstnanými, jejichž řady rozšířila
globální hospodářská krize. Silnou základnu má strana na jihu Švédska, kde je
větší podíl přistěhovalců.

Premiér Reinfeldt se snažil získat podporu pro svůj nový kabinet u opozičních
Zelených, ti však zatím nesouhlasí. "Zelení se nestanou podpůrnou stranou
Aliance," prohlásila spolupředsedkyně Zelených Maria Wetterstrandová. "Podle
našeho názoru jsme nedostali od svých voličů mandát stát se součástí vlády
pravého středu, ani zahájit s ní jakoukoli těsnější spolupráci," dodala podle
agentury Reuters. Další signály od Zelených nejsou tak jednoznačné. "Je zřejmé,
že za dané situace spolu mluvit musíme," řekl druhý spolupředseda Zelených Peter
Erikson.

Podle neoficiálních výsledků obsadí Reinfeldtova středopravá koalice 172 z
349 křesel, levicová opozice 157 křesel (z toho Zelení 25) a Švédští demokraté
20. Ti dostali historických 5,7 procenta voličských hlasů. Také pro Reinfeldtovu
Umírněnou koaliční stranu je třicetiprocentní zisk dosud největším úspěchem,
naopak pro sociální demokraty je výsledek 30,9 procenta hlasů největším debaklem
v dějinách demokratického Švédska.

Úspěch nacionalistů zastínil historický úspěch Reinfeldta, který se stal
prvním pravicovým švédským premiérem, jenž dokázal obhájit předchozí vítězství.
A to v zemi, jíž po většinu 20. století vládli sociální demokraté. Reinfeldt
podle pozorovatelů těžil z rychlého zotavování švédské ekonomiky po hospodářské
krizi.

Švédský tisk dnes píše, že nedělní volby znamenají dramatickou proměnu země,
která byla známá svou tolerancí a liberální politikou. "V těchto volbách
prohráli všichni. Švédsko teď má v Riksdagu krajně pravicovou stranu. To, že
xenofobní Švédští demokraté navíc v novém Riksdagu dostanou klíčovou roli při
utváření většin, noční můru dokonává, napsal například sociálnědemokratický
deník Aftonbladet.

KAM DÁL?


AFP: V Evropě se potvrzuje vzestup extrémní pravice