Studie: Každý čtvrtý Rom na Ukrajině bojuje proti Rusku. Jejich rodiny však čelí diskriminaci

Deník The Brussels Times zveřejnil 13. března 2023 výňatky z této studie včetně rozhovoru s ředitelem Kanceláře romských iniciativ Zeljko Jovanovičem.

“Společný boj v zákopech se stal sjednocujícím faktorem ve válkou zmítané zemi,” řekl Zeljko Jovanovič. Vyjádřil opatrný optimismus, že společné utrpení a boj za nezávislost Ukrajiny přinese po válce marginalizované romské menšině změnu. Romští bojovníci se proslavili na začátku války, když se jim podařilo u Kachovky v Chersonské oblasti ukořistit ruským okupantům tank.

V průzkumu uvedl každý čtvrtý respondent, že jeho rodinní příslušníci v současné době slouží v ozbrojených silách, územní obraně nebo v dobrovolnických formacích. Tento údaj pochází ze vzorku rozhovorů provedených během prosince 2022 až ledna 2023 s vnitřně vysídlenými Romy na Ukrajině.

“Romové mají nepsaný zákon nikdy nebojovat a do ruky vůbec nebrat zbraň. Ale tady na Ukrajině bráníme svou vlastní zemi. A také si myslím, že vytváříme vlastní dějiny – ukrajinské a romské. Máme vlastní romskou vlajku a až skončím svou vojenskou službu, otevřu malé válečné muzeum, aby lidé věděli, že i Romové bránili Ukrajinu,” uvedl jeden z respondentů průzkumu.

„Neexistují žádné zprávy o tom, že by Romové v Rusku byli povoláni do ruské armády. V minulých válkách bojovali Romové na obou stranách“, řekl Zeljko Jovanovič s odkazem na války na západním Balkáně po rozpadu Jugoslávie. “Navzdory svým obětem byli romští vojáci a jejich rodiny a komunity často vystaveni diskriminaci. “

Deník The Brussels Times připomíná, že osud Romů během balkánských válek i po jejich skončení se téměř nikdy neřešil, a dokonce se o něm nemluví ani v dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, který zprostředkovala EU. “Po válce měli Romové potíže získat zpět svůj majetek, protože jim chyběly doklady totožnosti a listiny vlastnictví. Z této negativní zkušenosti se musíme poučit a zajistit, aby se na Romy znovu nezapomnělo,” zdůraznil v rozhovoru Zeljko Jovanovič.  

Většina dotázaných z výše zmíněné studie pochází z regionů nejvíce postižených válkou, kde stále probíhají bojové akce: Charkov, Doněck a Cherson. Podle informačního dokumentu, který v květnu 2022 vydala Evropská parlamentní výzkumná služba, bylo ukrajinské romské obyvatelstvo považováno za nejzranitelnější menšinu v zemi, která před vypuknutím války čelila vysoké míře diskriminace.

Podle deníku není počet Romů žijících na Ukrajině není přesně znám, dokument však odhaduje, že se jedná asi o 400 000 osob. Přibližně 10-20 % z nich nemá doklady potřebné k získání nebo potvrzení ukrajinského občanství a k prokázání svého pobytového statusu. Jedná se o problém, který byl běžný i v jiných kandidátských zemích před jejich vstupem do EU.

Od začátku války informuje Rada Evropy (RE) o diskriminačním zacházení s Romy, kteří utíkají z Ukrajiny. Ukrajinští Romové se potýkají s obtížemi na evakuační trase, na hraničních přechodech a po příjezdu do Evropy, kde nejsou vždy v ubytovnách vítáni.

Deník poukazuje na to, že údaje z nového průzkumu zprávu parlamentu EU potvrzují. Polovina vnitřně vysídlených Romů se setkala s negativním postojem místního obyvatelstva i ostatních vnitřně vysídlených osob. Důvodem byly především předsudky vůči Romům, které se projevovaly neochotou poskytnout jim přístřeší nebo bydlení.

Z výzkumu vyplývá, že někteří respondenti také zaznamenali negativní postoje z důvodu neznalosti ukrajinského jazyka. Zeljko Jovanovič v rozhovoru vysvětlil, že Romové se snaží přizpůsobit okolnímu obyvatelstvu, a proto mluví také maďarsky a rusky podle toho, ve které oblasti Ukrajiny žijí.

Romská menšina trpí stejně jako zbytek civilního obyvatelstva na Ukrajině ztrátami na životech a zraněními ve svých rodinách. Podle studie téměř polovina respondentů utrpěla materiální ztráty, včetně zcela zničených domů. Nedostatek dokladů potvrzujících vlastnictví obydlí jim take ztěžuje získání odškodnění od úřadů.

Romové jsou největší etnickou menšinou v Evropě. Z odhadovaného počtu 10-12 milionů Romů v Evropě jich v EU žije přibližně 6 milionů, zhruba 1 milion žije na západním Balkáně a 2,8 milionu v Turecku.

Evropská komise se nedávno zabývala posouzením vnitrostátní romské strategie na podporu rovnosti, začleňování a účasti Romů v EU. Jak deník The Brussels Times připomíná, problémy protiromského rasismu, segregace a diskriminace v EU přetrvávají, ale na rozdíl od předchozích kol rozšíření je integrace Romů jednou z podmínek, které musí kandidátské země splnit, aby mohly do EU vstoupit.