Německé úřady a policie zlehčují násilí páchané neonacisty. V ČR to není lepší
Je to devět měsíců, co Německo šokovalo odhalení teroru páchaného
neonacistickou skupinou Národně socialistické podzemí. Co se od té doby
změnilo? Příliš málo, tvrdí Nadace Amadea Antonia, vystupující proti
krajně pravicovému násilí, napsal německý týdeník Stern.
Uwe
Dziuballa už ten každodenní teror nedokázal snášet. Poté, co hostům ve
své restauraci v Saské Kamenici naservíroval první košer jídla,
připravená podle židovské tradice, přišli neonacisté. Rozbili okna,
pomalovali zdi hákovými kříži a před dveře položili uříznutou prasečí
hlavu. Když zavolal policii, jeden z policistů mu údajně řekl: "Když
vedete takový podnik, nesmíte se takové pozornosti divit." Dziuballa
byl šokovaný. Po více než stovce útoků a škod za 40 000 eur (téměř
milion Kč) se odstěhoval do bezpečnější části saského města s pocitem,
že ho policie nechala na holičkách.
Zážitky židovského majitele
restaurace jsou jen jedněmi z mnoha popsaných ve studii "Kartel
zlehčovatelů: Jak německé úřady systematicky bagatelizují každodenní
teror pravicových extremistů". Podle Nadace Amadea Antonia policie i
státní správa neonacistické nebezpečí zlehčují, přehlížejí a oběti
nepodporují.
Před devíti měsíci byla odhalena krajně pravicová
teroristická buňka ze Zwickau. Týdny dominovala neonacistická vražedná
série titulkům. Poslanecké frakce držely smutek za deset obětí a
odhlasovaly jedno, i když nezávazné prohlášení: "Proti extremismu je
třeba vystupovat rozhodně. Struktury bezpečnostních úřadů na spolkové i
zemské úrovni musí být neodkladně prověřeny."
Více než tři
měsíce ověřovala novinářka a politoložka Marion Kraskeová, zda se tyto
sliby plní. Setkávala se s poradci obětí krajně pravicového násilí,
vyhodnocovala zprávy v tisku, procházela staré výzkumy a selhání úřadů
zdokumentovala ve studii. "Obranyschopnost demokracie se stává fraškou,"
vyvodila.
Od odhalení vražedné série se podle ní neudělalo nic.
"Každého, kdo se pravicovým extremistům postaví, kdo se pokusí
politickým vzděláváním, pořádáním akcí a radami obětem posílit naši
demokracii, v tom nechají odpovědní v politice a na úřadech až příliš
často samotného," tvrdí.
Tak tomu bylo i ve Wismaru, malebném
městečku u Baltského moře. Malý přístav, gotické kostely a historické
budovy z pálených cihel. V jedné z nich sídlí Tiko,
levicově-alternativní centrum pro mládež. Nacházelo by se uprostřed
idyly nebýt problému s neonacisty. Setkání uskutečněná v centru
napadali kameny, fasádu pomalovali hákovými kříži. Nikdo z pachatelů
nebyl nikdy dopaden, policisté trestné činy bagatelizovali a pravicové
extremisty dokonce vítali podáním ruky. Tak to alespoň líčí mladí,
kteří se těchto setkání účastnili.
Názor policie, politiků a
úřadů, které jsou vůči extremistům laxní, Kraskeová příliš
nezjišťovala. Přesto si je jistá, že sliby poslanců splněny nebyly.
Většina jejích výhrad směřuje k policii. Často prý zakročuje, až když
ji k tomu vyzvou kolemjdoucí.
Mnoho policistů má podle ní samo
předsudky proti cizincům, a některé oběti dokonce čelily výsměchu
příslušníků. Řadu útoků je zaznamenávají policisté jako neškodné
rvačky. Například letos v dubnu neonacisté napadli provozovatele
tureckého bistra a hrozili mu smrtí. Policie, která přijela až po
několikerém zavolání, útok v tiskové zprávě označila za spor o zákaz
kouření.
Stejný obrázek si udělal i projekt Odvaha proti násilí,
který v posledním roce mapoval zprávy tisku o vraždách s krajně
pravicovým a antisemitským motivem za předchozích 20 let. Napočítal
jich celkem 182. V oficiální statistice jich je jenom 63.
"Mnoho
obcí a měst se obává o svou pověst," vysvětluje si Katja Fiebigerová z
durynské Mobilní poradny proti pravicovému extremismu, proč dochází ke
zlehčování těchto trestných činů. Apeluje na města, aby obětem a
poradnám vycházela vstříc. "Nejprve ale musí vůbec pochopit, že problém
s krajně pravicovým násilím existuje," říká. Posledních devět měsíců na
tom podle ní mnoho nezměnilo. Navzdory odhalení teroristické buňky i
rezoluci Spolkového sněmu.
V ČR to není lepší
Situace se v tomto směru hodně změnila i v České republice. Po nástupu současné vlády se česká policie věnuje více ochraně krajní pravice než těch, které tito extremisté napadají. V loňském prohlášení občanského sdružení ROMEA stojí, že se na začátku července 2011 rozhodlo přerušit spolupráci s
Odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR. "Do konce roku 2010 byla tato
spolupráce s úředníky ministerstva vnitra a s policisty oboustranně přínosná. V
roce 2011 se přístup k boji proti extremismu
změnil k horšímu," píše se v prohlášení sdružení ROMEA.
Jeho členům vadí zejména to, že policie často ignoruje porušování zákona ze strany krajně pravicových extremistů, především rasistické výkřiky při neonacistických pochodech romskými sídlišti.
"Nechceme
spolupracovat s někým, jehož představy o boji proti extremismu spočívají v
upřednostňování údajných práv krajně pravicových extremistů před právy menšin. A
jehož představy o spolupráci s nevládními organizacemi spočívají v pocitu
nadřazenosti vůči nim," končí své prohlášení sdružení ROMEA.
