Spojenecký nálet na Drážďany budí i po 65 letech spory
Nálet na Drážďany v polovině února 1945 patří k nejkontroverznějším operacím,
které Spojenci za druhé světové války provedli. Spory o to, zda byl význam
tohoto historického města pro vedení války natolik zásadní, aby ospravedlnil
smrt desetitisíců civilistů, neutuchají dodnes. Od náletů na saskou metropoli v
těchto dnech uplyne 65 let.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Odhady: Proti 8 tisícům neonacistů se v Drážďanech postaví 30 tisíc slušných lidí
Drážďany ve stavu obležení: Budou mít navrch zastánci nebo odpůrci demokracie?
Drážďany: tisíce lidí se postaví neonacistům
Michael Kocáb a Džamila Stehlíková se zúčastní protestu proti neonacistům v
Drážďanech
V únoru 1945 vypadala situace na bojišti pro Berlín kriticky. Prosincový
pokus o rozhodující ofenzivu v Ardenách skončil krachem a rovněž na východě
musel wehrmacht ustupovat pod tlakem Rudé armády. Přesto stále nebylo jasné, kdy
konflikt skončí a kolik životů si ještě vyžádá.
Snaha německého vrchního velení oddálit porážku přiměla Brity a Američany k
vypracování plánu leteckých útoků na strategicky důležitá města. Cílem akcí bylo
znemožnit přesun německých jednotek na východ, a usnadnit tak ruským silám
jejich postup. Na seznamu cílů se proto vedle Berlína či Lipska ocitly i
Drážďany, které byly významným železničním uzlem a zároveň sídlem několika
továren dodávajících materiál armádě.
První dávka zápalných a trhavých pum, dopravená těžkými bombardéry britského
královského letectva, začala na Drážďany dopadat 13. února 1945 krátce po desáté
večerní. Druhá vlna náletu na tehdy sedmé největší německé město přišla zhruba o
tři hodiny později.
Centrum Drážďan, tvořené z podstatné části historickými budovami s dřevěnou
konstrukcí, zachvátila ohnivá bouře. Požár viditelný ještě ze stokilometrové
vzdálenosti dosáhl v důsledku vhodných povětrnostních podmínek takové intenzity,
že před ním obyvatele často nedokázaly ochránit ani sklepy jejich domů.
Úlevu saské metropoli nepřinesl ani následující den, kdy si ji vzaly na mušku
bombardéry americké 8. letecké armády. Jejich cílem bylo seřaďovací nádraží, ale
kvůli špatné viditelnosti, která znemožnila přesné vizuální zaměření, postihlo
bombardování poměrně velkou plochu města. Část posádek zřejmě ztratila orientaci
a svůj smrtonosný náklad vypustila nad Prahou.
Americké "létající pevnosti" B-17 se na nebi nad Drážďany objevily ještě 15.
února, přičemž i tentokrát bylo bombardování nepřesné a zasáhlo také okolí
města.
Celkem bylo k únorovým náletům nasazeno 1299 britských a amerických
bombardérů, které na město shodily bezmála 4000 tun bomb. Spojenci přitom
utrpěli jen malé ztráty, protože nacisté považovali Drážďany za bezpečné město,
čemuž odpovídala jeho slabá protiletecká obrana. Ze stejného důvodu byly
nedostatečně zajištěny kryty pro obyvatele, což se spolupodepsalo na vysokém
počtu obětí náletu.
Kolik lidí přišlo při akci o život, není ani dnes zcela jisté. Oběti byly
pohřbívány či hromadně spalovány s velkým spěchem, a ve městě se také nacházelo
neupřesněné množství uprchlíků. K dispozici jsou proto pouze odhady.
Kontroverzní britský historik David Irving píše v knize Zkáza Drážďan o 135.000
mrtvých, ale většina ostatních badatelů pracuje s údaji o zhruba 100.000
nižšími. Podle nejnovějšího průzkumu, jehož výsledky na podzim 2008 zveřejnila
komise německých expertů, prokazatelně zahynulo 18.000 lidí a celkový počet
mrtvých nepřesáhl 25.000 osob.
Bombardování také způsobilo rozsáhlé hmotné škody a těžce poškodilo řadu
architektonických památek. V troskách skončila například proslulá Semperova
opera, zámek Zwinger i barokní chrám Panny Marie, jehož torzo bylo po dlouhá
léta symbolem zkázy města.
Srovnání Drážďan se zemí vyvolalo už bezprostředně po události otázku, zda
bylo intenzivní bombardování úměrné vojenskému významu města, nebo zda se
"Florencie na Labi" stala obětí demonstrace síly či pomsty ze strany členů
protihitlerovské koalice. Tématu, jež dodnes vyvolává spory, se s oblibou chápe
německá krajní pravice. Přívrženci Národnědemokratické strany Německa na
vzpomínkové akci před pěti lety označili útok na Drážďany za "bombový holokaust".
KAM DÁL?
Odhady: Proti 8 tisícům neonacistů se v Drážďanech postaví 30 tisíc slušných lidí
Drážďany ve stavu obležení: Budou mít navrch zastánci nebo odpůrci demokracie?
Užitečné informace pro účastníky blokády v Drážďanech
Drážďany: tisíce lidí se postaví neonacistům
Michael Kocáb a Džamila Stehlíková se zúčastní protestu proti neonacistům v
Drážďanech
