Soud zakázal Le Penové kandidaturu. Zpronevěřila peníze z fondů EU. Babiš a krajní pravice mluví o nespravedlnosti

Prokuratura obvinila Le Penovou a asi dvě desítky dalších lidí z toho, že mezi lety 2004 a 2016 platili zaměstnance své strany Národní sdružení (RN) penězi, které byly určeny na financování asistentů v Evropském parlamentu (EP). Soud ji odsoudil ke čtyřem rokům vězení, z nichž dva jsou podmíněné. Do vězení však politička nenastoupí, trest si má odpykat s elektronickým náramkem. Le Penová vinu odmítá a podle svého právníka se odvolá.

Soudkyně Bénédicte de Perthuisová uvedla, že Le Penová figurovala v centru systému, který strana zavedla s cílem využívat fondy EU k platům zaměstnanců politického uskupení sídlícího ve Francii. Vyšetřování podle soudkyně ukázalo, že se nejednalo o administrativní chyby, ale o zpronevěru v rámci systému zavedeného ke snížení nákladů strany.

Soud dnes spolu s Le Penovou uznal vinnými také osm dalších členů strany a 12 parlamentních asistentů ze zpronevěry evropských fondů, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP soud odhadl, že celková škoda dosáhla 2,9 milionu eur (necelých 73 milionů korun).

Le Penová nesmí kandidovat. Krajní pravice hledá nového lídra

Obžaloba požadovala pro šestapadesátiletou Le Penovou, jež stojí v čele parlamentní skupiny Národního sdružení, které léta také vedla, vězení a pětiletý zákaz týkající se veřejných funkcí. Nadcházející prezidentské volby jsou v plánu za dva roky a Le Penová již dříve uvedla, že se o úřad hlavy státu hodlá ucházet.

Prokuratura žádala, aby zákaz výkonu volených funkcí nabyl účinnosti okamžitě po rozsudku, tedy i v případě, že se Le Penová odvolá. Verdikt ji ale zároveň nezbavuje současného mandátu ve francouzském parlamentu. Kromě pětiletého zákazu týkajícího se volených funkcí a odnětí svobody požadovali státní zástupci pro Le Penovou i pokutu 300.000 eur (asi 7,5 milionu Kč). Soud ji vyměřil pokutu ve výši 100.000 eur.

Politolog Michel Perottino z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy upozorňuje, že byť Le Penová ještě nevyčerpala všechny právní prostředky, její šance na kandidaturu ve volbách v roce 2027 výrazně klesly. „Pětiletý trest nevolitelnosti je aplikovatelný hned, takže i kdyby chtěla vést kampaň, což nepochybně udělá tak či onak, bude to s vědomím toho, že nejspíš bude muset kandidovat někdo jiný,“ uvedl pro ČTK. Spekuluje se o kandidatuře předsedy RN Jordana Bardelly či její neteře Marion Maréchalové, ani jeden z nich však podle odborníka není plnohodnotnou náhradou.

Babiš, Motoristé i Trikolora se staví na stranu Le Penové

Rozhodnutí soudu vzbudilo značnou vlnu nevole mezi představiteli extremistů a evropské krajní pravice. „Jsem Marine,“ napsal na síť X maďarský premiér Viktor Orbán s narážkou na solidaritu po útoku na redakci Charlie Hebdo. Podobně se vyjádřil i šéf italské Ligy a protiromský politik Matteo Salvini, který verdikt označil za „vyhlášení války ze strany Bruselu“. Předseda nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders hovoří o „neuvěřitelně tvrdém rozsudku“ a věří v Le Penové úspěch u odvolacího soudu.

Do kritiky soudu se zapojili i někteří čeští politici. Předseda ANO Andrej Babiš sice uvedl, že nechce komentovat rozhodnutí francouzských soudů, ale zároveň prohlásil: „O úspěchu či neúspěchu jakéhokoliv politika by měli rozhodovat lidé ve volbách. Marine Le Penové ta možnost ale byla upřena.“

Petr Macinka z Motoristů vyjádřil názor, že verdikt má sloužit jako výstraha těm, kteří „chtějí hájit suverenitu a práva občanů proti diktátu elit“. Rozhodnutí přirovnal k praktikám totalitních režimů. Podobně reagovala i Trikolora, která v tiskové zprávě označila případ za „soumrak demokracie v přímém přenosu“ a poukázala na údajné politické zásahy soudů v dalších evropských zemích.

Naopak zástupci demokratických stran ve Francii verdikt hájí. Předsedkyně francouzských zelených Marine Tondelierová zdůraznila, že „spravedlnost je spravedlnost“ a Le Penová musí nést důsledky svých činů. Podobně reagoval i šéf komunistů Fabien Roussel.

Le Penová se již třikrát neúspěšně pokoušela získat prezidentský úřad. V současnosti byla v průzkumech pro volby v roce 2027 považována za favoritku. Pokud soudy nevyhoví jejímu odvolání, bude její politická budoucnost výrazně oslabena. Její příznivci nicméně varují před vytvářením dojmu, že se justice ve Francii stává nástrojem politického boje.