Slovensko: Romská rada je znepokojena neochotou vlády vést s ní dialog

Zmocněnec slovenské vlády pro romské komunity Miroslav Pollák odmítá kritiku
Rady nevládních organizací romských komunit (RMORK), že se nezajímá o dialog s
nevládkami. Upozorňuje, že sám pochází z prostředí těchto organizací, v letech
1998 až 2010 působil jako projektový manažer pro více z nich. „Nemohu se všemi
představiteli setkat v průběhu dvou týdnů, to je zcela pochopitelné," řekl
agentuře SITA Pollák.

RMORK na tiskové konferenci prohlásila, že neví, jaké
záměry má s romskou menšinou kabinet Ivety Radičové. V programovém prohlášení vlády
si představitelé romské rady přečetli o zákonu o
sociálně vyloučených komunitách, ale netuší, co si pod tímto pojmem představit.
Kritizují neochotu vlády vést s romskými organizacemi dialog. „Potřebujeme
mantinely od vlády, aby řekli, toto jdeme udělat a zde vás potřebujeme,“
prohlásil předseda RMORK Ladislav Richter.

Podle Lucie Nicholsonové (SaS), státní tajemnice ministerstva práce a sociálních
věcí, poprvé v historii plánuje ministerstvo vytvořit zákon o sociálně
vyloučených komunitách, které budou v této normě jasně definovány, nikoli však
na etnickém principu. „Jednou z priorit je dobudování komunitních center a
definování práce komunitních pracovníků. Chtěli bychom tam řešit i oblast
školství a vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Z analýz víme, že
příliš mnoho jich končí ve speciálních základních školách a ne vždy je to
oprávněné. Chceme proto změnit i způsob diagnostiky těchto dětí a jejich
přemístění,“ přiblížila priority Nicholsonová. Chce navázat i na poměrně úspěšný
projekt pochůzkářů, kteří budou rovněž působit v rámci komunitního centra,
plánuje řešit i drobnou kriminalitu a vynutitelnost práva v romských osadách.

Protože na Slovensku je v současnosti kolem 350 000 lidí pobírajících dávky v
hmotné nouzi, ministerstvo plánuje – zatím pouze přes pilotní projekty ve
vybraných obcích, kde jsou takoví příjemci – v krátké době zavést systém e-pay
karet. „Vychytáme tam všechny mouchy, které to s sebou přinese tak, abychom se v
dalším volebním období mohli zamyslet nad tím, zda to zavést plošně pro všechny
příjemce dávek v hmotné nouzi," dodala státní tajemnice MPSVR.

Minulý týden v Košicích spolu s třiceti romskými starosty, poslanci a zástupci
nevládních organizací navštívila společně se zmocněncem Miroslavem Pollákem a
dalšími košické sídliště Lunik IX. Tato lokalita by měla být jedním z prvních
míst na Slovensku, kde by se měly e-pay karty pilotně zavést. Projekt bude
spuštěn nejdříve příští rok. Nicholsonová vysvětluje, že zavedením karet na
tomto sídlišti chtějí bojovat zejména proti neplacení dluhů, které zde dosahuje
„katastrofálních rozměrů“.

Vládní představitelé se též setkali s představiteli Dolného Kubína, které již
využívá jistou formu plánovaných e-pay karet. „Přišli jsme se podívat, jak to tu
běží a jak by se to dalo využít a poučit se z toho,“ konstatoval Pollák. Na
kritiku Rady nevládních organizací romských komunit, že její vláda nevysvětlila
mechanismus fungování e-pay karet, Pollák odpovídá: „To ještě ani sami nevíme,
jak to bude fungovat, proto jsme zde dnes, abychom zjistili, jaké formy zvolit.“

Obce, kde žije početná romská komunita, zavedení karet vítají. Naopak Rada
nevládních organizací romských komunit je na brífinku přirovnala k nacistickému
tetování. „Největší lichváři v romských osadách jsou vlastníci obchodů, plošné
zavedení e-pay karet pro sociálně vyloučené komunity proto nemá smysl. Víte, kdo
je největší lichvář? Obchody, které prodávají,“ řekl předseda Rady nevládních
organizací romských komunit Ladislav Richter. Už institut zvláštního příjemce
sociálních dávek se podle něj neosvědčil. „Ten, co byl zvláštní příjemce, si
zboží, které prodal, zapisoval do knihy – a tam si zapsal, co chtěl. A peníze
šly obchodníkovi,“ řekl Richter.

Rada nevládních organizací romských komunit zorganizovala před třemi dny kulatý
stůl nevládních romských organizací. Tvrdí, že na něj telefonicky pozvala více
zástupců státu, včetně premiérky, romského zmocněnce vlády, vicepremiéra pro
menšiny, ministra i tajemnici resortu práce. Romové chápou, že zasedal
parlament k Programovému prohlášení vlády, ale mrzí je, že s výjimkou státní
tajemnice resortu práce Lucie Nicholsonové žádný z pozvaných neposlal náhradu.
Richter kritizuje, že nová vláda přesunula těžiště řešení romské problematiky z
úřadu vicepremiéra pro lidská práva a menšiny na ministerstvo práce, sociálních
věcí a rodiny.

„Představte si, že by takto vymezili z menšin Židy nebo Rusíny,“ říká Richter. K
navrhovaným změnám se romské organizace neumějí jednoznačně postavit. Jako
příklad uvádějí e-pay karty. „Brali bychom to, kdyby to pomohlo četným rodinám,
které si za sociální dávky kupují něco jiného… Ale kdo všechno bude vyloučen v
tomto systému?“ ptá se předseda rožňavských sdružení Univerzus Marián Ikri.
Neví, zda budou moci Romové na e-pay karty nakupovat pouze ve vytypovaný
obchodech, ani neví, co bude s malými obchody, které platební terminály nemají. Romové
žádají důsledné řešení otázky vyvlastňování pozemků pod osadami. Vítají návrh
povinných nultých ročníků, kde by se měly romské děti učit v rámci předškolní
výchovy. „Pro naši menšinu je to důležité, zamezí to posílání našich dětí do
speciálních škol,“ konstatuje Ikri. Organizace souhlasí také s romskými hlídkami
v policii.

Kvůli neřešení romské problematiky kritizovala současná premiérka Iveta Radičová
vicepremiéra předchozí sloveské vlády Dušana Čaploviče ještě před volbami. Podle
ní Čaplovič neudělal nic pro zlepšení situace Romů, navrhované řešení zřizovat
pro ně internátní školy považuje za absurdní. Čaplovič kritiku odmítá – Radičová
se spodle něj nedostatečně vyzná v problematice.

„Místopředseda vlády Čaplovič za čtyři roky neudělal nic pro zlepšení
situace Romů v segregovaných osadách. Přijatá opatření současné vlády
neznamenala zlepšení jejich postavení, ale naopak šlo o krok zpět, když sociální
dávky a různé podpory jsou vypláceny automaticky a nejsou vázány tak, aby se
Romové museli zapojit do veřejných prací nebo vykonávat dobrovolnou činnost.
Dokazuje to i skutečnost, že za čtyři roky vzrostl počet segregovaných osad ze
620 na 691,“ řekla Radičová.

Řešení problémů segregovaných osad by mělo začít podle Radičová v
prvé řadě v oblasti vzdělávání, od čehož by se měla odvíjet další opatření.
„Podle mého názoru je třeba zavést povinnou předškolní výchovu a povinnou školní
docházku prodloužit až do osmnácti let,“ řekla.

Jak uvedla, při řešení problematiky segregovaných osad třeba změnit i současnou
legislativu a dosáhnout, aby se ještě snížila trestní odpovědnost dětí a za
jejich přestupky či trestné činy by měly být trestáni jejich rodiče. Vyplácení
jakýchkoliv dávek a podpor by mělo být vázáno na aktivační, veřejně prospěšné
práce či dobrovolnou činnost pro komunitu. Kromě toho je třeba vytvořit systém
poskytování podpory na vyrovnávání nerovných startovních podmínek.

Čaplovič vyjádření Radičové odmítl: „Je zřejmé, že Iveta Radičová nezná
dostatečně problematiku Romů." Jak dodal, svědčí o tom fakt, že v letech 2001 –
2006 došlo k mimořádnému nárůstu osad. „Tuto stoupající tendenci se přitom
podařilo zastavit právě za naší vlády i díky spolupráci se starosty a
primátory.“ Podle něj jeho vláda zabrzdila rozhazování peněz, „které pod rouškou
dobrovolnictví proudily ke spřízněným nevládním organizacím“.

Na Slovensku žije podle odhadů okolo půl milionu Romů, mnoho z nich v
nevyhovujících podmínkách, v osadách. Vlády v minulosti označovaly za svou
prioritu řešení problémů chudých obyvatel osad, ty se však podle rady nevládních
organizací nadále rozrůstají. Většina obyvatel těchto segregovaných sídel na
okrajích obcí a měst je při tom odkázána na státní sociální dávky.