Šéf Pentagonu Lloyd Austin začal zkoumat míru extremismu v řadách armády USA
Americký ministr obrany Lloyd Austin ve středu jednal s armádními lídry o extremismu v ozbrojených silách a spustil konzultační proces s cílem problém zmapovat. Oznámil to mluvčí Pentagonu John Kirby, podle kterého je cílem, aby během následujících dvou měsíců každý příslušník armády Spojených států absolvoval “potřebné diskuse” na dané téma.
Iniciativa podle všeho reaguje na události z 6. ledna, kdy se řada aktivních či bývalých vojáků zapojila do napadení sídla Kongresu. Veřejnoprávní rozhlas NPR po analýze soudních spisů a dalších záznamů před dvěma týdny uvedl, že více než 20 lidí obviněných v souvislosti s nepokoji má zkušenosti se službou v armádě. Ty měla i jedna z obětí incidentu Ashli Babbittová, která dříve působila u letectva.
Mluvčí Kirby uvedl, že ministr Austin, který je prvním černošským šéfem Pentagonu, je odhodlán extremismu čelit. Podle agentury AP dodal, že ačkoli to není pro armádu zcela nový problém, výpad přívrženců tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa na Kapitol byl pro armádní špičky budíčkem.
Austin ve středu o věci jednal se šéfem sboru náčelníků štábů Markem Milleym, s veliteli jednotlivých složek armády i s civilními lídry ozbrojených sil. Ministr jim údajně řekl, že ačkoli počet extremistů v armádě může být malý, “možná není tak malý, jak bychom si přáli a jaký si myslíme, že je”. “Je to jednoznačně otázka vůdcovství, až po nejnižší úroveň,” citoval Kirby z Austinových slov ke špičkám armády USA.
Řada detailů ohledně plánu na potlačení extremismu zůstává nejasná. Austin nicméně nařídil, aby během následujících 60 dní všechny jednotky učinily kroky ve snaze upevnit stávající pravidla a probrat věc se všemi zúčastněnými. Delší lhůta byla stanovena proto, aby si “každá složka, každé velitelství a každá jednotka mohly udělat čas na tyto potřebné diskuse s muži a ženami ozbrojených sil”, řekl Kirby.
Agentura AP podotýká, že podobné celoarmádní konzultace nejsou nijak výjimečné, přičemž se často týkají operačních a bezpečnostních protokolů, také se při nich může probírat nevhodné chování mezi vojáky či sebevraždy.
Novou iniciativu chápe deník The New York Times jako posílení snahy vymýtit v řadách vojáků ideologii bělošské nadřazenosti a pravicový extremismus. List připomíná platnou regulaci, která příslušníkům armády USA zakazuje podporovat extremistické a rasistické skupiny nebo účastnit se jejich aktivit.
Norma ovšem byla naposledy upravena v roce 2012 a zástupci Pentagonu údajně připouští, že bojují i s poměrně základními otázkami, například s definicí toho, jaká míra extremistické aktivity už je za hranou.
