Romský lékař Ján Cibuľa navržen na Nobelovu cenu

Romský lékař Ján Cibuľa, který nyní žije ve švýcarském Bernu, byl navržen na
Nobelu cenu. Někdejší prezident Mezinárodní romské unie již veřejně nevystupuje,
po těžké mozkové příhodě komunikuje pouze s nejbližšími. Informoval o tom
slovenský server Pravda.sk.

"Je na vozíku, telefon nezvedá. Sem občas zavolá, když vytočí jeho manželka,
ale velmi špatně slyší, a tak vypráví své. Nám. nerozumí," vysvětlila pro server
Cibuľova nejmladší sestra Želmíra Kňažeková z Klenovce, proč rozený Klenovčan
nezvedá svůj bernský telefon. Nedávno Kňažeková převzala za bratra cenu Rom
roku, kterou uděluje Romské kulturní středisko v Nitře. "Když jsem mu to
oznámila do Bernu, reagoval s dojetím, přestože už má významnější ocenění,"
zmínila pro server Pravda.sk.

V roce 1985 se Ján Cibuľa stal laureátem prestižní Kulturní ceny kantonu
Bern. Cizinci ji Švýcaři udělili podruhé v historii. Poprvé Albertu Einsteinovi.
A když Cibuľu v roce 2001 Kanaďané navrhli na Nobelovu cenu míru, k návrhu
uvedli: "Je nesporně nejvýznamnější romskou osobností 20. století."

Želmíra Kňažeková neskrývá, že Nobelova cena by vyřešila bratrovy existenční
problémy. "Větší část majetku rozdal romským organizacím, o něco přišel při
rozvodu, zbytek šel na dlouhodobou a náročnou léčba. Teď je na mizině," řekla.

A přitom lékař Ján Cibuľa má za sebou 35-letou lékařskou praxi ve Švýcarsku.
Patřil mezi vyhledávané lékaře. Dnes se o něj stará nynější manželka a nejmladší
syn.

V roce 1957 na lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě zakončil
Ján Cibuľa jako jeden z prvních Romů v celém Československu medicínu. Pocházel
sice z rodiny chudého hudebníka, rodiče však čtyři z pěti dětí dali studovat na
vysoké školy. Prý malému Jánkovi jistý věštec předpověděl, že se stane "baro raj".
Tedy velký člověk. Píše server Pravda.sk.

Už jako představitel Mezinárodní romské unie se Cibuľa setkal s Indirou
Gándhíovou. On mluvil romsky, ona po hindustánský a velmi dobře si rozuměli.

Ján Cibuľa zakládal i Svaz Cikánů – Romů na Slovensku, po srpnové invazi se
rozhodl emigrovat. Vliv na to měl i odchod jeho první manželky s oběma jejich
dětmi do západního Německa. Rodiče už byli rozvedení a Cibuľa nechtěl přijít o
pravidelný kontakt s dětmi, které měl velmi rád.

V emigraci se pustil do zakládání Mezinárodní romské unie – IRU. Jejímu
vzniku předcházel londýnský kongres v dubnu 1971, kde na historickém snímku z
této akce zpívá Cibuľa pod romskou vlajkou romskou hymnu na melodii staré písně
Djelem, djelem. O sedm let později na ženevském kongresu zvolili Cibuľu
prezidentem IRU. Delegaci z Československa už nedali zdejší úřady souhlas k
vycestování.

V československu zuřila normalizace a komunisté označili lékaře za romského
nacionalistu. Příbuzní doma začali mít problémy s existencí. Upsali se medicíně,
sestra Adéla se stala první romskou lékařkou na Slovensku. Medicínu studovala i
nejmladší Želmíra, ale školu nemohla dokončit.

Ženevský kongres pomohl Ján Cibuľa zaplatit ze svých peněz. O rok později
přispěl na cestu delegace romské unie do New Yorku. Výsledkem bylo prohlášení
Romů za svébytné etnikum a unie se stala členem sekce neziskových organizací
OSN. Podle Aleny Horváthové Cibuľa tím dosáhl hlavní cíle svého úsilí. Píše
server Pravda.sk.

"Strýc prosazoval jednotu Romů, protože jen tak se podle něj podaří zachovat
jejich kulturu. A to platí dodnes," zdůrazňuje pro server Pravda.sk neteř Alena
Horváthová, která v Rimavské Sobotě vede regionální kancelář Úřadu vládního
zmocněnce pro romské menšiny.