Romská mentalita jako soudní argument? Slovenská policie přišla s latinou a postupy jako ze 30.let

Slovenská policie přišla v souvislosti s kauzou razie v Moldavě nad Bodvou s latinským termínem „mentalita romica“, neboli „romská mentalita“. Ten má sloužit jako doklad toho, že jsou Romové nedůvěryhodní. Informoval o tom slovenský Denník N.

Termín byl součástí oficiálního znaleckého posudku, který zpochybňoval svědky moldavské razie z řad Romů. Podle Denníku N přispěl k tomu, že obyvatelům romské osady vyšetřující inspektor neuvěřil jejich svědectví, což vedlo až k obvinění šesti z nich z křivého svědectví.

Ve stejném znaleckém posudku se měl objevit i termín „romská etnoplastická stigmatizace“. V posudku se dále píše například o osobnosti „z aspektu transkulturního přístupu „mentalita romica“ s projevy dyslexie, nonkonformisty, nezdrženlivosti, asociality, nadměrného vlivu emocionálních faktorů na osobnost i motivaci jednání.“ „Co je to za pojmy a je opravdu možné s nimi operovat v oficiálním policejním vyšetřování?“ ptá se autorka článku Veronika Prušová.

Latinsky = pravdivěji?

Podle zmocněnce slovenské vlády pro romské komunity Ábela Ravasze jsou podobné stereotypy dodnes živé. Tvrdí také, že zjednodušené názory se v tomto případě oficiální znalec snaží ospravedlnit použitím latinismu. „Když použijeme latinský výraz, neznamená to ještě, že jde o automaticky pravdivý výrok,“ uvádí Ravasz doslova. „Vždy je potřeba kriticky zkoumat obsah výroku,“ dodává.

Podle slovenské ministryně spravedlnosti Lucie Žitňanské se použití daných termínů jeví jako nevhodné. „Tuto otázku by si ale měli zodpovědět především odborníci z dané oblasti,“ myslí si.

Oproti tomu Jarmila Lajčáková ze slovenského Centra pro výzkum etnicity a kultury (CVEK) je přesvědčená, že tzv. romská mentalita je termín vycházející z přesvědčení, že Romové mají kvůli barvě kůže a menšinové příslušnosti jakousi společnou mentalitu. „Takové přesvědčené je v sociálních vědách desítky let překonané,“ upřesňuje Lajčáková, podle níž je používání takového pojmu diskriminační, posiluje předsudky a nerovnost a v daném případě navíc brání spravedlnosti.

S tím souhlasí též profesorka psychologie Jana Plichtová z fakulty ekonomických a sociálních věd UK, která upozorňuje, že se posudek opírá o diagnózu kolektivní mentality, ze které odvozuje psychické vlastnosti konkrétního jedince, čímž se dopouští logické chyby a porušuje vědeckou zásadu nestrannosti.

Terminologie z minulého století

Bývalý ředitel banskobystrického Centra pedagogického poradenství a prevence Stanislav Fila je přesvědčen, že osobnosti s projevy dyslexie, nonkonformisty, nezdrženlivosti či asociality se „mohou vyskytnout v každé rase, etniku, národnosti, barvy kůže či vyznání“. On sám by podle svých slov v dané souvislosti příslušné pojmy nikdy nepodepsal a uvádí, že se od roku 1970 s podobnými pojmy během své praxe nesetkal.

Podle zjištění Deníku N tyto pojmy skutečně existují, zejména ve starší odborné literatuře. Podle Plichtové však samotný jejich výskyt neznamená, že jsou relevantní. „Jsou naopak kritizované a vážné výhrady vůči nim se opírají o početné empirické důkazy,“ vysvětluje profesorka a pojem kolektivní mentality označuje za nadměrnou generalizaci.

Bývalá zmocněnkyně pro romské komunity Klára Orgovánová připouští, že komunikace s komunitami z osad může být těžké. „To však nikoho neopravňuje činit povrchní a odborně tápající vyjádření, jimiž můžeme zásadně ovlivnit život nějakého člověka,“ říká vystudovaná psycholožka.

Varování ombudsmanky

Orgovánová vzpomíná i na případy použití přežité terminologie v souvislosti s Romy v minulosti. Konkrétně se na Slovensku jednalo o případ zařazování dětí do speciálních škol, u něhož jako jeden z důvodů figurovala údajná praxe incestních vztahů mezi Romy. Argument tehdy použil dokonce ministr vnitra Robert Kaliňák. Tvrzení, podložené velice starým výzkumem, vyvolalo pobouření a dostalo se až ke komisi v Bruselu.

Slovenská ombudsmanka Mária Patakyová upozorňuje na podobnost celého případu s postupy, uplatňovanými ve 30. letech 20. století, kdy byly jednotlivcům připisovány na základě jejich etnické příslušnosti zevšeobecňující rysy. Dodává zároveň, že pokud se poškození obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, Slovensko své jednání v tomto případě s velkou pravděpodobností neobhájí.

Historie incidentu

Během policejního zásahu v červnu 2013 obsadilo romskou osadu v Moldavě nad Bodvou dvacet policejních aut, z nichž vyskákalo asi 60 policistů v kuklách, kteří podle místních obyvatel vtrhli do domů, demolovali jejich zařízení a napadali obyvatele.

„Policisté šli od jednoho domu k druhému, vylamovali dveře, rozbíjeli okna, nábytek, velice agresivním způsobem útočili na jednotlivé obyvatele, aniž s nimi nějakým rozumným způsobem komunikovali. Došlo ke zraněním, někteří klienti museli vyhledat lékařské ošetření, jsou o tom lékařské zprávy,“ citoval tehdy server iDNES.cz bezprostředně po zásahu Martina Vavrinčíka z neziskovky ETP, který v osadě vede komunitní centrum.

Policejní zásah byl podle obyvatel osady odvetou za předchozí incident, při kterém měli někteří z Romů poškodit policejní automobil.