Romové ve válce: Mladý voják Vasil už půl roku brání Ukrajinu před ruským agresorem

Vasil nejdříve nemohl uvěřit zprávám o ruské invazi, ale po pár dnech si byl jistý, že jde skutečně o válku. “Uvědomil jsem si, že pro svou zemi, kde jsem vyrůstal a vychovával své děti, je to velký problém. Nejdřív jsem si myslel, že to nebude trvat dlouho, možná měsíc, možná to skončí dřív, ale když jsem viděla zprávy o Buče, došlo mi, že to bude na dlouho. Byly to hrozné události v Buči, které mě přiměly jednat – dobrovolně bránit svou rodnou zemi,” řekl pro romský ukrajinský informační server RomaUA, který přinesl jeho příběh.

Na začátku dubna totiž obletěly svět záběry z ukrajinského města Buča. V městě, které sousedí s Irpinem a leží 37 kilometrů severozápadně od Kyjeva ruští vojáci během měsíční okupace “náhodně vraždili místní civilní obyvatele”. Některé z obětí měli svázané ruce za zády, ulice města byly poseta těly. Starosta města Anatolij Fedoruk řekl agentuře Reuters, že bylo zabito přes 300 lidí. 

Společně se svým bratrem se 8. dubna 2022 dobrovolně přihlásil na místní vojenské velitelství ve městě Kamjanske v Dněpropetrovské oblasti, kde žil se svou ženou a pěti dětmi.

“Rodiče a manželka přijali zprávu se slzami v očích a bolestí v srdci, ale naše rozhodnutí to nezměnilo,” vypráví Vasil. “Vysvětlil jsem svým dětem, že jsme všichni v nebezpečí, a proto musím jít chránit svůj domov a rodinu,” dodal Vasil, který nyní už půl roku brání na frontě Ukrajinu před ruskými agresory.

„Uvědomoval jsem si jako člověk, který se narodil a vyrostl na Ukrajině, v zemi, kde žije celá moje blízká rodina – manželka, děti, že musím chránit svůj domov, svou zemi a lidi, kteří jsou v nebezpečí. Jsem patriot své země a nemohu stát stranou v pro ni důležitou hodinu,” dodal pro RomaUA Vasil Medvěděnko.

Právě děti a rodina mu chybí nejvíce. Domů se za půl roku dostal pouze třikrát. “Moje srdce pokaždé krvácí a já tak nacházím sílu přežít, abych je viděl a vrátil se domů. Moji kluci dospívají, takže jim musím jít dobrým příkladem,” dodal Vasil.

Před tím než nastoupil do armády, vedl Vasil rodinnou stavební firmu, která pracovala nejen na soukromých, ale i státních zakázkách pro nemocnice nebo školy. Od dětství se věnoval sportu, konkrétně boxu. I to mu nyní pomáhá překonávat psychicky velmi náročné situace. „Jsem člověk, který se od dětství věnoval sportu a často byl v extrémních situacích. Jsem zvyklý učit se nové věci a pracovat na sobě. Díky tomu je můj emoční stav velmi stabilní,” vysvětluje Vasil. “Buď odvážný, sportuj a všechno bude v pořádku, Bůh tě ochrání. S touto myšlenkou procházím životem,” dodal.

O svých spolubojovnících mluví Vasil jako o bratrech. “Za půl roku se z nich stala skoro moje rodina. Už je považuji za své bratry,” uvedl Vasil. “Tady jsem pochopil, co je to skutečná mužská podpora a přátelství,” dodal Vasil s tím, že hned první dny u jednotky společně s bratrem pochopil, že jsou kolem nich hodní a upřímní lidé, kterým mohou věřit.

Vasil Medvěděno doufá, že válka brzo skončí. “Nedívám se daleko do budoucnosti, ale moc si přeji, aby to všechno co nejdříve skončilo. Sním o tom, že se vrátím ke svému dřívějšímu obvyklému životu: každý den uvidím svou rodinu, uvidím, jak vyrůstají moje děti,” vypráví Vasil, který by si po válce chtěl otevřít psychologické centrum, kde by chtěl poskytovat kvalifikovanou psychologickou podporu vojákům, dospělým a dětem postiženým válkou. 

“Jsem si jistý, že to zvládnu. Chci všem popřát, aby se o sebe starali a vážili si času stráveného s rodinou. Vítězství je rozhodně naše!” dodal rozhodně na závěr rozhovoru pro romský ukrajinský informační server RomaUA romský voják Vasil Medvěděnko.