Rodiny žebrajících Romů z Rumunska čelí v Rakousku žhářským útokům

Neznámí pachatelé v hornorakouském Linci na začátku března zapálili stany
romských rodin pocházejících z Rumunska. Nikdo nebyl naštěstí zraněn. Od začátku
roku to byl již třetí žhářský útok. Postižené rodiny přišly o veškerý svůj
majetek, policie čin vyšetřuje jako poškozování cizí věcí „menší hodnoty“.
Pátraní po pachatelích je zatím neúspěšné.

Po posledním útoku uvedla Bettellobby Oberösterreich (Žebrácká lobby Horního
Rakouska), že žhářské útoky jsou zaměřeny proti konkrétním rodinám, které už
delší dobu žebrají v lineckých ulicích. Většinou pocházejí z partnerského města
Brašov (v němčině Kronstadt), které leží v rumunském Sedmihradsku. Rakouská
policie s nimi zatím nezaznamenala větší problémy.

Město poskytlo poškozeným nouzové ubytování. Rakousko-romská organizace
Romano Centro uvítala přísné odsouzení útoků ze strany starosty města Klause
Lugera. Nicméně poukazuje na to, že v den posledního útoku dopoledne někdo udal
žebrající Romy, zveřejnil na
městské webové stránce přesnou polohu jejich
tábořiště a vyzval k jeho vyklízení. Odpoledne pak následovalo zapálení stanů.

Podle neziskových organizací v Linci každý rok pobývá v provizorních
podmínkách 100 až 150 Romů původem z Rumunska, třetinu tvoří děti. Uvádějí, že
do Rakouska přijíždějí z důvodu diskriminace, absence pracovních míst a hladu.
Jako příslušníci členských zemí EU mají v Rakousku právní status „turistů“ a
jako takoví nemají zákonný nárok na nouzové ubytování v zimě a jsou nuceni spát
venku v provizorních přístřešcích.

Útokům předcházely zákazy a kriminalizace ze strany města

Podle Bettellobby OÖ jsou žhářské útoky v Horním Rakousku následkem ostouzení
a slovních útoků vedených proti žebrajícím Romům: „Pomluvy vyjádřené slovy jako
komerční, organizované nebo kriminální jim berou veškerou legitimitu, ačkoliv
žebrání je pouze reakcí na bídu a sociální vyloučení,“ namítá organizace.
Odpovědi vládních úřadů většinou spočívají v zákazech, kriminalizaci a vyhánění,
což často ještě více komplikuje život žebrajících rodin. Zároveň vytváří živnou
půdu pro násilné útoky.

Ač je policie často vyhání z měst s odůvodněním, že komerční žebráctví je
zakázano, zřídka se za tento čin zahajuje trestní řízení. Cizinců odsouzených za
organizované žebráctví je v Rakousku navíc naprosté minimum. Buď tedy rakouská
policie nemá důkazy o mafií organizavaném žebráckém byznyzu, anebo se nesnaží ho
trestně stíhat.

Po opakovaných útocích místní charita bije na poplach a pořádá sbírku pro
poškozené, vyzývá obyvatele města, aby poskytli spacáky, oblečení a jídlo. Její
ředitel Frank Kehrer vyjádřil veřejně své zděšení z toho, jak se s těmito lidmi
zachází. Podle něho nedávné útoky ukazují, co hrozí a že nálada ve společnosti
může „vést k neomluvitelným činům“. Zároveň upozornil na to, že jeho organizace
spolu s dalšími již provozuje kontaktní místo, kde žebrajícím Romům poskytují
poradenství v jejich mateřštině, potraviny, oblečení a hygienické pomůcky,
možnost se osprchovat a najíst.

Vyřeší situaci sociální partnerství měst?

Ve svém prohlášení Bettellobby OÖ žádá nové legislativní nastavení ve vztahu
k zahraničním bezdomovcům. Mezistátní partnerství měst se podle nich nesmí
omezovat jen na turismus a obchod, ale má také řešit sociální otázky. Vysoké
školy obou měst by měly analyzovat situaci chudých v Brašově a ve spolupráci s
církvemi, policií a státními institucemi vytvořit sociálně-hospodářskou koncepci
a tím jim umožnit najít práci v jejich domovském státě.

Podle zástupců organizace by okamžitá opatření mohla „zmírnit akutní nouzi,
zahájit vážný dialog za účasti odborníků a dotčených, zrušit zákazy žebrání a
vytvořit středo- i dlouhodobé životní perspektivy pro bezprizorní lidi z našeho
partnerského města Brašov.“

Organizace Bettellobby OÖ míní, že by se Linec mohl stát příkladem dobré
praxe a tím vzorem pro celou Evropu. „Mnohá evropská města jsou konfrontována s
migrací z chudoby, ale jen některé z nich dokážou vést věcnou diskusi o
příčinách, následcích a možných cestách ven. Místo toho se vede soutěž o co
nejpřísnější zákazy, aby dotčení putovali dál.“ Tím se problém sice posouvá, ale
neřeší,“ uvádějí ve svém prohlášení uveřejněném po třetím žhářském útoku. V roce
2014 tato organizace byla vyznamenána Cenou lidských práv, kterou uděluje
rakouská Liga pro lidská práva.