Reuters: Menšiny jsou zapomenutými oběťmi klimatických změn

Etnické menšiny a domorodé obyvatelstvo musí často snášet nejhorší následky
klimatických změn, ale paradoxně bývají na seznamu adresátů humanitární pomoci
až na posledním místě, protože stojí na okraji společnosti. Někteří jsou dokonce
oběťmi úsilí vypořádat se s globálním oteplováním vymycováním půdy a lesů pro
pěstování biopaliv, napsala agentura Reuters a odvolala se na studii hodnotící
situaci menšin ve světě v roce 2008, vydané Mezinárodní skupinou pro ochranu
práv menšin (MRG).

"Změny počasí se konečně dostaly na program jednání na všech úrovních
mezinárodního fóra, ale chybí zde uznání vážných problémů, kterým menšiny čelí,"
prohlásila zástupkyně MRG Ishbel Mathesonová.

"Od bezprostředních následků pohrom, až po formulování politiky o klimatických
změnách – zde všude bývá specifická situace menšin a domorodého obyvatelstva jen
zřídka brána v potaz," dodala Mathesonová.

Odborníci předpovídají, že průměrné teploty v tomto století celosvětově stoupnou
o 1,8 až 4,0 stupně Celsia, a to díky emisím oxidu uhličitého, vznikajícího
spalováním fosilního paliva v elektrárnách a v dopravě. To způsobí tání ledu na
pólech, zvednutí hladiny moře a vzroste tak počet povodní, větrných smrští a
období sucha, jež ohrozí miliony lidí.

Pozapomenuté národnostní skupiny nezřídka žijí v odlehlých rizikových oblastech,
opomíjených světovými investory. Domorodci rovněž obývají okrajová území a čelí
tedy, díky závislosti na přírodě, dvojímu riziku klimatických změn, jako je
měnící se období pro pěstování rostlin a kolísání dešťových srážek.

Pakliže již pohromy udeří a pomoc dorazí, ty samé skupiny bývají často nejhůře
postiženy, ale pomoc se jim dostává jako posledním. Podobným problémům tak čelí
nejnižší indická kasta dalitů, slovenští Romové, domorodí Ramové v Nikaragui a
Inuité v oblastech Arktidy. Jednotlivé vlády by proto, měly jejich kritickou
situaci začlenit do své ekologické politiky.

Tlak na biopaliva a snaha nabídnout stimuly k zabránění odlesňování by se měly
také stát součástí vládních agend. Masové odlesňování půdy pro pěstování
biopaliv prý nepomůže životnímu prostředí, a současně i zbavuje místní lidi
jejich obživy. Každá dohoda o odlesňování v jednání o rozšíření a prodloužení
Kjótského protokolu za horizont roku 2012 musí být dostatečně flexibilní, aby
dovolila domorodému obyvatelstvu žít po svém tradičním způsobu života.

"Nejen že etnické minority a domorodé skupiny nevyváženě trpí následky
klimatických změn, ale jsou zasaženy i tím, co svět vidí jako řešení těchto
problémů," prohlásila Mathesonová.

Je nejvyšší čas, aby se chudí a opomíjení lidé světa dostali do středu
pozornosti politiků. "Nyní pociťujeme naléhavou potřebu, aby se těmto hlasům
dostalo v debatě o klimatických změnách větší pozornosti," řekla zástupkyně MRG.