Rasismus, ale ne antisemitismus, ve Francii loni trochu na ústupu

Ve Francii bylo loni zaznamenáno o desetinu méně rasisticky motivovaných
násilností než v roce 2005, ale antisemitské násilí se tomuto trendu vymyká a
procento Francouzů, kteří přiznávají rasismus, kleslo jen mírně. Vyplývá to ze
zprávy, kterou ve středu předloží vládě Národní poradní komise pro lidská práva
a jejíž hlavní údaje byly dnes zveřejněny.

V materiálu se uvádí, že loni bylo v zemi zaznamenáno 885 násilností a hrozeb
násilím motivovaných rasismem, antisemitismem a xenofobií (nenávistí k
cizincům). Předloni jich bylo 974. Násilných a hrozebných projevů antisemitismu
ale naopak přibylo o šest procent a fyzických útoků na Židy dokonce o 35
procent.

Nejtragičtějším případem tohoto druhu byl loni v únoru únos a ubití
židovského mladíka bandou, v jejímž čele stál shodou okolností příslušník jiné
menšiny – černoch.

Podle zprávy rasismus loni přiznávalo 30 procent Francouzů, o tři procenta
méně než předloni. Je to ale pořád víc než v roce 2004, kdy jich bylo jen 25
procent. V mezidobí – na podzim 2005 – zažila Francie velké bouře na
předměstích, které měly i rasový podtext.

Z 55 na 48 procent klesl loni proti předloňsku počet lidí, kteří si myslí, že
ve Francii je příliš mnoho přistěhovalců. Na druhé straně ale skoro dvě třetiny
Francouzů uznávají, že některé profese se bez přistěhovalců neobejdou.

Počet lidí cizího původu žijících ve Francii byl v roce 1999 odhadován na
13,5 milionu, což bylo asi 22 procent obyvatelstva. Toto číslo zahrnovalo
imigranty a jejich děti a vnuky. Další neoficiální údaje mluvily o pěti
milionech muslimů a stejném počtu černochů s dodatkem, že obě kategorie se
částečně překrývají. Židů je asi 700.000.

Vzhledem k předloňským nepokojům na předměstích a ke stále nevyřešeným
problémům s integrací přistěhovalců je imigrace jedním z významných témat
nynější kampaně k prezidentským volbám.