Rada Evropy: Finanční krize zvyšuje riziko nesnášenlivosti a posiluje extremismus

V řadě evropských zemí v souvislosti s ekonomickou a finanční krizí posiluje rasismus a nesnášenlivost, ukázala zpráva Evropské komise proti rasismu a intoleranci, která je součástí Rady Evropy. Sílí prý extremistické hlasy požadující například omezení imigrace, roste také netolerance vůči národnostním menšinám.

Přísná úsporná opatření, jejichž prostřednictvím Evropská unie bojuje proti současné finanční a ekonomické krizi, ve svých důsledcích podporují nárůst rasismu a netolerance vůči imigrantům a národnostním menšinám. Tvrdí to studie, kterou dnes (3. května) zveřejnila Evropská komise proti rasismu a intoleranci (ECRI).

Škrty v sociálních dávkách a vysoká nezaměstnanost v řadě evropských zemí stojí za zvýšeným počtem případů násilí vůči imigrantům nebo národnostním minoritám, uvedla ECRI, která v rámci Rady Evropy kontroluje dodržování lidských práv.

„Imigrace je spojována s pocitem nejistoty a přesvědčením, že migranti, žadatelé o azyl nebo uprchlíci zabírají pracovní místa nebo zneužívají sociální stát. Muslimové jsou pak vnímáni jako neschopní integrace do západní společnosti,“ píše se v dokumentu. Vlády prý navíc využívají hospodářský pokles jako záminku pro snižování částek, které ve svých rozpočtech vyhrazují na ochranu lidských práv a boj proti diskriminaci.

Hraniční kontroly v Schengenu

ECRI také připomněla, že v některých členských zemích EU se začínají ozývat hlasy volající po znovuzavedení hraničních kontrol v rámci schengenského prostoru. „Političtí představitelé se musí za každou cenu ubránit předsudkům a zbytečným obavám ze ‚ztráty evropských hodnot‘ nebo ‚terorismu‘,“ upozornila v této souvislosti.

Ministři spravedlnosti Německa a Francie zaslali na konci dubna dánskému předsednictví v Radě EU dopis, v němž vznesli požadavek na změnu schengenských pravidel. Podle nich by členské státy měly mít volnější ruce v zavádění kontrol na hranicích.

Na začátku března francouzský prezident Nicolas Sarkozy dokonce pohrozil, že pokud se nepodaří pravidla Schengenu reformovat do dvanácti měsíců, Francie sáhne po radikálním řešení a sama bezhraniční zónu opustí.

Nárůst extremismu

Odborníci také očekávají, že v parlamentních volbách, které se tento víkend konají v Řecku, získá minimálně desítku křesel extremistická politická strana Zlatý úsvit. Toto uskupení mimo jiné požaduje rozmístění nášlapných min podél hranice s Tureckem, odkud do země proudí vysoký počet imigrantů.

Nizozemská krajně pravicová Strana pro svobodu pod vedením Geerta Wilderse v únoru spustila webovou stránku, která nabádá Nizozemce, aby úřadům nahlašovali imigranty z východní Evropy, kteří v zemi pracují načerno.  Podobná stránka vznikla v polovině dubna také v Belgii, kde ji vytvořila extremistická strana Vlámský zájem.  

Podle ECRI se krize negativně dotkla také romské menšiny, která představuje největší etnickou minoritu v Evropě. Na to nedávno upozornila také česká Celostátní asociace Romů, podle níž krize zvyšuje riziko nesnášenlivosti, což prý nahrává extremistům.

Komise také upozornila, že pouze 18 ze všech 47 členů Rady Evropy ratifikovalo Protokol 12 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který zakazuje diskriminaci. Mezi těmito státy je přitom pouze sedm členů EU – Finsko, Kypr, Lucembursko, Nizozemsko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko.