Případ segregace romských dětí na Slovensku: Podle soudu je zodpovědná škola. Státní instituce za ni prý nemohou
Podle Krajského soudu v Prešově nezodpovídají za segregaci romských dětí na školách státní instituce, ale samotné školy. Rozhodl tak v případě základní školy ve slovenské obci Terňa. Odvolání k soudu v jejím případě podala Poradna pro občanská a lidská práva.
„Antidiskriminační veřejnou žalobou jsme namítali, že v důsledků přijatých rozhodnutí o určení školského obvodu a zároveň nečinnosti zodpovědných státních orgánů dochází na základní škole v obci Terňa k segregaci romských dětí. V případu se angažovala i Veřejná ochránkyně práv,“ uvedl programový koordinátor Poradny Štefan Ivanco.
Cílem Poradny bylo, aby soud žalované státní orgány, tedy Ministerstvo školství SR a okresní úřad v Prešově, zavázal k přijetí účinných opatření, které by protiprávní stav na škole odstranily a zabránily segregaci i do budoucna.
Krajský soud rozsudkem potvrdil únorový rozsudek okresního soudu, který žalobu zamítl. Podle něj nejsou orgány státní správy oprávněny zasahovat do organizace vzdělávacího procesu, který je výlučně v kompetenci školy. Jejich rozhodnutí o určení školského obvodu nemělo podle soudu za následek segregaci romských dětí v oddělených třídách. Neměly podle něj jinou možnost, než určit jeden společný obvod pro všechny děti z obce Malý Slivník a z obce Terňa, bez ohledu na jejich původ. Obě obce se nachází nedaleko od sebe v mikroregionu Šariš v prešovském okrese.
„Odvolací soud v rozsudku nezpochybnil fakt, že segregované vzdělávání romských dětí je diskriminační a že státní instituce mají povinnost přijímat opatření na odstranění segregace,“ uvádí Poradna v tiskové zprávě. Jeho rozsudek je podle ní v rozporu s mezinárodním právem a plánuje se proto obrátit na Nejvyšší soud.
„Odvolací soud ve svém vydaném rozhodnutí Poradně v principu vzkázal, že pokud chcete řešit segregaci na školách – žalujte samotné školy, které za ni zodpovídají. Právní interpretaci segregace tak zúžil jen na cílené oddělování romských dětí školami do samostatných tříd. Nevěnoval už pozornost tomu, že k segregaci na školách často dochází i v důsledku opatření přijímaných státními institucemi nebo jejich nečinností. Žalované instituce v tomto konkrétním případě mohly zohlednit volné školské kapacity jiných škol a svými rozhodnutími určit společný školský obvod jinak, čímž by základní škola v Terni dokázala segregaci předejít. Věřím, že Nejvyšší soud SR toto rozhodnutí zvrátí a v případě pochybností se obrátí na Soudní dvůr EU s žádostí o poskytnutí výkladu k řešeným právním otázkám v souladu s právěm EU,“ uvedla advokátka Poradny Vanda Durbáková.