ZÁZNAM: Pietní akt u příležitosti 80. výročí likvidace tzv. cikánského tábora v Osvětimi
V pátek 2. srpna uplyne 80 let od tragické noci, kdy z 2. na 3. srpna 1944 nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor v Osvětimi-Březince. V plynových komorách koncentračního tábora i přes aktivní odpor bylo tehdy zavražděno 4300 Romů ze 14 zemí. Na památku všech 500 tisíc Romů a Sintů zavražděných v nacisty okupované Evropě vyhlásil Evropský parlament v roce 2015 2. srpen Památným dnem romského holokaustu. Letošní vzpomínkové akce vyvrcholí v pátek 2. srpna tradičním pietním aktem přímo v Osvětimi, který bude od 12 hodin vysílán přímým přenosem na zpravodajském serveru Romea.cz.
V genocidních mašinériích nacistického Německa zahynulo za druhé světové války celkem téměř 90 procent českých a moravských Romů. Z asi 6500 protektorátních Romů jich 4870 odjelo transporty do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, vrátilo se jich jen 583.
Takzvaný cikánský tábor “B II e” v Osvětimi II.- Březince tvořilo 32 dřevěných budov na ploše 150 krát 170 metrů. V budovách pro 300 až 400 lidí se jich tísnilo až 1200. Na rozdíl od jiných koncentračních táborů nebyli Romové zařazováni do pracovních komand mimo tábor a rodiny také žily jako například v židovském rodinném táboře pohromadě. Celkem bylo v tzv. “cikánském táboře” evidováno přes 20.000 osob, vedle českých a moravských převážně němečtí, rakouští a polští Romové. Menší skupiny pocházely z Francie, Holandska, Belgie a dalších zemí.
PŘÍMÝ PŘENOS
Celou řadu doprovodných akcí letos pořádá Romská nadace pro Evropu spolu se svou sítí nevládních organizací, jako jsou ERIAC, REF, REDI a RFD. Jejich cílem je opětovně zviditelnit příběhy romských obětí, vzdělávat mladou generaci o hrůzách holokaustu a zajistit, aby Romové již nebyli zapomenutými oběťmi této tragédie.
Ve čtvrtek dopoledne zahájila připomínku výstava “Romští hrdinové odporu” Emanuela Baricy v krakovském Auditorium Maximum. Následuje konference “Mé svědectví je pro mladé lidi” a vzpomínkový koncert s provedením oratoria “O Lungo Drom”.
“Umělci a tvůrci mají zásadní význam pro uchování památky romského holocaustu a její předávání dál,” uvedla k akcím pořádaným u příležitosti Památného dne romského holokaustu v Polsku Timea Junghausová, výkonná ředitelka Evropského romského institutu pro umění a kulturu (ERIAC). V době, kdy se zvyšují protiromské nálady, je podle ní konfrontace s historií a podpora vzdělávání klíčová. “Umění léčí a romské tvůrčí talenty v tomto procesu hrají klíčovou roli,” dodala Junghausová.
Željko Jovanović, prezident Romské nadace pro Evropu, v souvislosti s letošním 80. výročím tragédie zdůraznil dlouhý a obtížný proces budování vzpomínky na hrůzy spáchané na Romech a Sintech během holokaustu v Osvětimi. “Vzpomínku na zvěrstva spáchaná na našich předcích v Osvětimi jsme budovali desítky let a uznání trvalo stejně dlouho,” uvedl Jovanović.
Podle něj je stále nezbytné, aby veřejní činitelé překonali krátkozraké volební kalkulace a přijali opatření k budování památníků, vzdělávání ve školách a zveřejňování pravdivých informací o genocidě Romů prostřednictvím médií. “Tato opatření by nám pomohla osvobodit se z vězení minulého i současného rasismu,” dodal.
Jovanović také vyjádřil své obavy ohledně současné politické situace v Evropě. “Co však můžeme očekávat od veřejných institucí a úředníků, když jsou naše parlamenty a vlády zamořeny krajně pravicovou a extremistickou politikou? Opravdu si Evropa pamatuje a můžeme očekávat ochranu,” ptá se Jovanović a apeluje na morální odpovědnost Romů proměnit vzpomínku na holokaust v prostředek cílevědomosti a sebeprosazení. “Je naší morální odpovědností jako Romů vytvořit jednotu napříč národnostní příslušností, jazyky a náboženstvími, abychom zajistili, že naše poselství bude vyslyšeno a naše požadavky budou brány vážně,” dodal Jovanović.
Během 17 měsíců existence tzv. cikánského rodinného tábora (od února 1943 do července 1944) v něm bylo vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 21 tisíc romských a sintských vězeňkyň a vězňů v táboře zahynulo. Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. Jiní, jejichž počet se jen těžko odhaduje, byli postříleni a pohřbeni do masových hrobů v lese. Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti až 0,5 miliónu Romů a Sintů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc obětí, což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.
