Prezidentské volby v USA poprvé vyhrál černošský kandidát

Spojené státy budou mít poprvé v dějinách černošského prezidenta. Demokrat
Barack Obama podle předběžných odhadů s výraznou převahou zvítězil v úterních
volbách a v lednu vystřídá v Bílém domě George Bushe. Obamův hlavní soupeř,
republikán John McCain, již úspěch svého rivala a vlastní nezdar potvrdil.

Na mohutném shromáždění svých přívrženců v Chicagu ve státě Illinois Obama
ohlásil své vítězství a prohlásil, že s nynějšími volbami přišla do Spojených
států změna. Před desítkami tisíc nadšených lidí zároveň oznámil, že McCain mu
již telefonoval a uznal svou porážku.

Volby podle Obamy dokázaly, že Amerika je skutečně sjednocená, a to i přes
sociální a etnické rozdíly. Je to důkaz demokracie, prohlásil Obama.

"Ukázalo se, že nejsme jen sbírkou jednotlivců, nejsme jen souhrnem červených a
modrých států, ale jsme Spojené státy americké," uvedl illinoiský senátor před
zaplněným Grant Parkem. Jeho projev provázelo jásání lidí, kteří Obamovi
naslouchali s velkým zaujetím a často v slzách.

McCain ještě před Obamovým vystoupením oslovil republikánské příznivce na
mítinku ve svém domovském Phoenixu v Arizoně. Poblahopřál Obamovi, že "byl
zvolen prezidentem země, kterou oba milujeme", a prohlásil: "Došli jsme na konec
dlouhé cesty. Americký lid se vyslovil a vyslovil se jasně."

Podle ještě neúplných informací, které byly k dispozici k 06:00 SEČ, si
černošský senátor z Illinois zajistil hlasy nejméně 333 volitelů a má tedy
potřebnou nadpoloviční většinu. McCain měl ve stejném okamžiku k dispozici pouze
173 volitelů z jejich celkového počtu 538.

Dostupné neoficiální údaje o výsledcích amerických voleb vycházejí z průzkumů
při odchodu voličů z volebních místností, který pořádají americká média. Díky
propracovanému systému těchto anket se jejich výsledky prakticky neliší od
oficiálních.

Výsledek rozhodování Američanů o jejich 44. prezidentovi byl předem považován za
historický. Vedle varianty prezidenta černé pleti, jehož rodiči jsou Afričan a
běloška, existovala druhá bezprecedentní možnost, že se 72letý McCain stane
nejstarším prezidentem, jenž kdy v USA nastoupil do prvního funkčního období.

Na základě hlasování voličů vyberou volitelé příští hlavu státu 15. prosince.
Tento krok je považován víceméně za formální.

Obama zahájil vítězné tažení do Bílého domu již po půlnoci SEČ, kdy se dostal do
vedení v méně důležitých amerických státech. To, že bude prezidentem, začalo být
stále jasnější, když postupně zvítězil ve čtyřech klíčových státech: v
Pensylvánii, ve Virginii, v Ohiu a na Floridě. Illinoiský senátor vyhrál také ve
svém domovském státě a mimo jiné i v New Yorku, v Maine a v hlavním městě
Washingtonu.

Válečný veterán z Vietnamu McCain vyhrál mimo jiné v Oklahomě a v Tennessee, v
Kentucky, ve svém domovském Arkansasu, v Severní Dakotě, ve Wyomingu, v Georgii
a na volitelské hlasy bohatém Texasu. Na rozdíl od Obamy však neuspěl v žádném
ze států považovaných za klíčové.

Podle amerických televizních stanic Obamu volilo mnoho žen, černochů a hispánců,
McCain měl naopak větší podporu bělošských voličů a hlasovalo pro něj množství
seniorů nad 65 let.

Obamovi již gratuloval i prezident Bush. "Vydáte se po jedné z velkých cest
svého života. Blahopřeji vám a užijte si to," řekl odstupující šéf Bílého domu
podle své mluvčí Obamovi.

V zahraničí mezi prvními zareagovali francouzský prezident Nicolas Sarkozy či
šéf Evropské komise José Manuel Barroso. "Přijměte co nejsrdečnější gratulace
ode mne i od všech Francouzů. Tím, že si vás americký lid vybral, si vybral
změnu a směřování k optimismu," napsal Obamovi francouzský prezident, jehož země
nyní předsedá Evropské unii. Barosso v blahopřání Obamovi uvedl, že "nyní
nastává čas, aby se USA a Evropa úžeji semkly".

Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle televize CNN pro více než 60
procent voličů ekonomika. Podle stejného zdroje se přitom v den voleb 70 procent
dotázaných voličů domnívalo, že Obama zvýší daně, a jen o devět procent lidí
méně se obávalo stejného kroku u McCaina. Daleko za hospodářskou tematikou se v
žebříčku témat umístila válka v Iráku, kterou podle CNN považovalo za
nejdůležitější pouze deset procent voličů. Následovalo zdravotnictví a
mezinárodní terorismus (obě devět procent) a energetika (sedm).