Před sto lety se narodil Malcolm X. Radikální hlas Afroameričanů, který se nebál říct pravdu
Malcolm X patřil vedle Martina Luthera Kinga k nejznámějším tvářím amerického černošského hnutí za občanská práva, na rozdíl od něj ale hlásal, že utlačované menšiny mají právo bojovat za svou svobodu i za použití násilných prostředků. Proslavil se jako mluvčí organizace černošských muslimů Islámský národ, která prosazovala černošský separatismus. Členem skupiny byl více než deset let, ale nakonec se s ní v roce 1964 veřejně rozešel a stal se muslimem, kvůli čemuž jej někteří členové Islámského národa měli za zrádce. Malcolm X, rodným jménem Malcolm Little, se narodil před 100 lety, 19. května 1925, zastřelen byl v 39 letech v únoru 1965 16 ranami z pistole, když se chystal pronést projev. Jednou Malcolm X řekl: "Mír nelze oddělit od svobody, protože nikdo nemůže žít v míru, pokud není svobodný."
Jeho vražda vzbudila velký ohlas v USA i ve světě. Malcolm X byl zastřelen během setkání Organizace pro afroamerickou jednotu v divadle Audubon Ballroom. K vraždě Malcolma X se přiznali tři muži, ale vynořily se nejrůznější spekulace o tom, kdo za akcí stál. Spekulovalo se například o roli FBI či CIA. Jeden ze střelců Thomas Hagan (známý také pod jmény Talmadge Hayer a Mujahid Abdul Halim) tvrdil, že Malcolma X zabil kvůli jeho roztržce s Islámským národem. Hagan u soudu vinu přiznal, tvrdil ovšem, že zbylí dva obžalovaní Muhammad Aziz a Khalil Islam se atentátu neúčastnili. Všichni tři muži nicméně byli odsouzeni za vraždu. Azize a Islama v roce 2021 soud v New Yorku zprostil viny. Již předtím ale byli všichni tři předčasně propuštění. Islam v roce 2009 zemřel.
Vdova po Malcolmu X Betty Shabazzová zemřela v roce 1997 ve věku 63 let. Shabazzová po atentátu na svého muže vychovala sama šest dcer a působila jako aktivistka v hnutí za práva černochů. Loni jeho tři dcery podaly žalobu na Federální úřad pro vyšetřování (FBI), Ústřední zpravodajskou službu (CIA), newyorskou policii a další úřady, které podle nich podvodně ukrývaly důkazy nasvědčující, že “se spikly a provedly plán, jakým byla vražda Malcolma X”.
Po otcově smrti a matčině hospitalizaci prožil rodák z Omahy v Nebrasce Malcolm dospívání v řadě pěstounských rodin nebo u příbuzných. Dopouštěl se různých trestných činů, v roce 1946 byl odsouzen k osmi letům vězení za krádeže a vloupání. Ve vězení vstoupil do organizace Islámský národ a přijal jméno Malcolm X, které mělo symbolizovat jeho neznámé africké příjmení po předcích.
Islámský národ je náboženské hnutí, které ve 30. letech 20. století v USA založil Wallace Fard Muhammad. Navzdory názvu se učení hnutí značně odchyluje od ortodoxního islámu. Wallace Fard hlásal, že prvními lidmi stvořenými Alláhem byl černý, arabsky hovořící kmen Shabazz. Spirituálně osvícení Shabazzové žili podle něj v míru v posvátné Mekce a na území kolem delty Nilu. Našel se mezi nimi bohužel ctižádostivý vědec Jakub, který jednoho dne v tajné laboratoři stvořil bílého člověka. Běloch ale podle Wallace Farda Muhammada postrádal duchovní kvality svých černých tvůrců, oplýval agresivitou a nenávistí a snažil se Shabazzům škodit. Vrcholem všeho bylo vytvoření USA, kde držel černou rasu v otroctví až do chvíle, kdy Alláh na zem seslal Farda, aby jeho lid osvobodil.
Po podmínečném propuštění v roce 1952 se Malcolm X rychle stal jedním z nejvlivnějších vůdců organizace. Byl obratný řečník a debatér a jeho veřejné projevy přiváděly do hnutí zástupy nových členů. Patřil mezi ně i boxer Cassius Clay, který si po připojení změnil jméno na Muhammad Ali.
Plných 12 let byl veřejnou tváří organizace, prosazoval posílení postavení černochů a oddělení černých a bílých Američanů a kritizoval Martina Luthera Kinga a hlavní proud hnutí za občanská práva za jeho důraz na nenásilí a rasovou integraci. Malcolm X také vyjadřoval hrdost na některé úspěchy organizace Islámského národa v oblasti sociální péče, například na její program bezplatné drogové rehabilitace. Od 50. let 20. století byl Malcolm X sledován Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI).
V září 1960 by pozván jako řečník na Valné shromáždění OSN v New Yorku a jeho projev vyvolal obrovský ohlas. Byl zván na recepce hlav afrických států, debatoval s egyptským prezidentem Gamálem Abdan Násirem, vládcem Guiney Ahmed Sékou Tourém nebo prvním prezidentem svobodné Zambie Kennethem Kaundou. Jeho kouzlu naprosto propadl i Fidel Castro, který s ním trávil dlouhé hodiny v rozhovorech a osobně ho pozval na Kubu.
V 60. letech 20. století začal být Malcolm X rozčarován z Islámského národa i z jeho vůdce Elijaha Muhammada. Poté, co absolvoval muslimskou pouť hadždž do Mekky, přijal sunnitský islám a stal se známým jako el-Hajj Malik el-Shabazz. Po krátkém období cestování po Africe se veřejně zřekl Islámského národa a založil organizaci Muslimská mešita a poté i Panafrickou organizaci afroamerické jednoty (OAAU), postavenou na myšlence tolerance a boje proti rasismu.
Umírněné názory mu tehdy vynesly velkou popularitu u studentů a levicových organizací. Byl jedním z nejžádanějších řečníků na univerzitách, pronášel projevy na odborářských sjezdech. Mezi členy Islámského národa naopak vzbudil rozhořčení. Islámský národ byl tehdy totiž přesvědčen o méněcennosti bílé rasy a byl také často otevřeně antisemitský. Patřil též k šiřitelům nechvalně proslulých Protokolů Sionských mudrců a paradoxně spolupracoval s dalšími nepřáteli většinové společnosti, jako byli američtí nacisté, a dokonce i Ku Klux Klan.
Rok 1964 přinesl hnutí za práva Afroameričanů velké vítězství. Zákon o občanských právech v USA zakázal diskriminaci na základě rasy, náboženství, pohlaví nebo národního původu a oficiálně zrušil segregaci. Martin Luther King obdržel za svůj přínos ke schválení zákona Nobelovu cenu za mír.
Malcolm X ale dostával výhrůžky smrtí. Asistent Elijaha Muhammada (později podezřívaný z tajné spolupráce s FBI) to odbyl slovy: “Každý, kdo se postaví ctihodnému vůdci, riskuje svůj život.”
Posmrtně byl uctěn Dnem Malcolma X, kdy si jeho památku připomínají různá města po celých USA. Stovky ulic a škol v USA byly přejmenovány na jeho počest a sál Audubon, kde byl zavražděn, byl v roce 2005 částečně přestavěn na Pamětní a vzdělávací centrum Malcolma X a Betty Shabazzové.
Již v roce 1965 vyšla posmrtně autobiografie, na níž spolupracoval s Alexem Haleym. Na přelomu 80. a 90. let 20. století se pak oživil zájem o jeho život mezi mladými lidmi, třeba hiphopové skupiny jako Public Enemy přijaly Malcolma X za svou ikonu. Jeho fotka se objevila v mnoha domácnostech, kancelářích a školách, stejně jako na tričkách a bundách. Osud Malcolma X pronikl i do světa kultury. Asi největší pozornost vzbudil film Malcolm X Spika Leeho z roku 1992, ve kterém se aktivistu zahrál Denzel Washington.
