Před 60 lety postavily USA rasovou segregaci mimo zákon: Vzpomínka na odvahu Rosy Parksové a boj Martina Luthera Kinga
Hnutí za zrovnoprávnění černošského obyvatelstva ve Spojených státech se začalo ozývat hned po druhé světové válce, cesta k plnému zrovnoprávnění ale byla ještě dlouhá. Převratné události přinesla až polovina 60. let. Po období sílících demonstrací a nepokojů podepsal před 60 lety, 2. července 1964, prezident Lyndon Johnson zákon o občanských právech, který odstraňoval rasovou diskriminaci ve veřejných zařízeních, ve školách, restauracích či v dopravě. O rok později byl přijat i zákon o volebním právu, jenž s diskriminačními opatřeními rovněž skoncoval.
Předzvěstí budoucích změn bylo prohlášení Nejvyššího soudu USA z roku 1954 o protiústavnosti segregace ve školách a v mohutné hnutí přerostl hrdinský čin černošky Rosy Parksové, která byla o rok později zatčena, protože odmítla pustit v autobuse sednout bělocha. Důsledkem byl roční bojkot veřejné dopravy v Montgomery (stát Alabama) ze strany Afroameričanů a zrušení oddělených prostor pro černochy v dopravních prostředcích.
Vůdcem protestu se stal tehdy ještě neznámý baptistický kazatel Martin Luther King, který se stal jednou z hlavních postav širokého hnutí odporu proti projevům diskriminace. Luther se poté zúčastnil i slavnostního podpisu zákona o občanských právech.
Hnutí vyvrcholilo v srpnu 1963 pochodem 200.000 demonstrantů k Lincolnovu památníku ve Washingtonu, kde King ve svém nejznámějším projevu vyslovil vizi o budoucí Americe bez rasové nenávisti. Neustále rostoucí ohlas mezi černým i bílým obyvatelstvem přiměl prezidenta a Kongres k zásadnějším opatřením. V červenci 1964 tak prezident Johnson podepsal zákon o občanských právech, který zakazoval rasovou diskriminaci ve veřejných zařízeních, ve školách a restauracích.
O rok později, 6. srpna 1964, Johnson podepsal i zákon o volebním právu, čímž byla odstraněna diskriminační opatření obyvatel černé pleti ve volbách. Popírání či omezování volebního právo občana Spojených států “z důvodů rasových, barvy pleti nebo bývalého otroctví” sice zakazoval již 15. dodatek americké ústavy z roku 1870, v jižanských státech ale Afroameričané čelili při volbách různým diskriminačním opatřením, jako byly testy gramotnosti, poplatky za hlasování a také násilné zastrašování při registraci k volbám. Nový zákon tuto diskriminaci zakázal, stal se vlastně “vymahatelem” práv daných 14. a 15. dodatkem ústavy.
