Před 25 lety zemřel přeživší z Osvětimi a spoluautor knihy Továrna na smrt Erich Kulka

Hlavním tématem spisovatele, historika a novináře Ericha Kulky byl holocaust. Kulka přežil věznění v německých koncentračních a vyhlazovacích táborech a po válce působil v komisi pro vyšetřování válečných zločinů. V padesátých letech organizoval výchovné kurzy a přednášel židovské mládeži, což Státní bezpečnost označila za přípravu sionistického spiknutí. V den sovětské okupace v roce 1968 odešel do Izraele, kde patřil k neaktivnějším čs. imigrantům. Zemřel 12. července 1995.

Vsetínský rodák Kulka (18. února 1911) byl zatčen za odbojovou protinacistickou činnost německým gestapem již v roce 1939. Postupně byl vězněn v Brně na Špilberku, později v koncentračních táborech Dachau, Sachsenhausen, Neuengamme a v letech 1942 až 1945 ve vyhlazovacím táboře Osvětim. Během evakuace tábora v lednu 1945 se spolu s jeho dvanáctiletým synem podařilo utéct z pochodu smrti.

Po válce napsal s Otou Krausem, s kterým a dalšími spoluvězni v Osvětimi-Březince vedl zámečnickou dílnu, což mu umožnilo poznat provoz a hrůzy celého tábora, knihu Továrna na smrt, která se stala jedním ze základních dokumentárních děl o vyhlazovacím táboře. O holocaustu a koncentračních táborech napsal řadu dalších knih, jednu s názvem Soudcové, žalobci, obhájci například věnoval procesu s osvětimskými zločinci. Psal třeba i o útěku českého vězně Vítězslava Lederera z Osvětimi či o procesu s německým zločincem Adolfem Eichmannem.

Po odchodu do Izraele se Kulka věnoval výzkumné činnosti na Hebrejské univerzitě a v památníku holocaustu Jad vašem v Jeruzalémě a byl aktivním členem Sdružení československých imigrantů a Ligy izraelsko-československého přátelství. Ve svých knihách se například věnoval účasti českých a slovenských Židů v boji za osvobození Československa.

“Chtěl jsem, aby veřejnost byla seznámena se skutečností, že Židé se podíleli na odboji, zúčastnili se aktivně osvobozování naší vlasti a aby těm Židům, kteří přežili, byl dán náležitý kredit,” řekl v roce 1991 při příležitosti českého vydání jeho knihy Židé v československé Svobodově armádě. Kniha podle něj vznikla i proto, že do té doby byla účast Židů v odboji naprosto zamlčená a celá historie jejich zapojení do boje proti fašismu – jak ve Svobodově, tak v západních armádách – nebyla nikdy popsána. Napsal i knihu Židé v československém vojsku na západě.

Po pádu komunistického režimu v Československu věnoval Kulka hodně energie obnovení židovského života v zemi i styků Československa s Izraelem. Na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě založil nadaci, která uděluje ceny doktorandům za vynikající práce v oblasti výzkumu dějin českých Židů a holocaustu. Také se zasloužil o vybudování památníku nacisty zavražděných Židů ze Vsetínska. Za svoji činnost získal řadu ocenění, v listopadu 2004 mu byl odhalen pomník v Muzeu ghetta Terezín.