Poslanec Stanislav Vospálek: Lidem z osad je potřeba vrátit důstojné podmínky pro život
Slovensko začátkem března čekají parlamentní volby. Své hlasy budou moci voliči odevzdat v sobotu 5. března. Mezi kandidáty do Národní rady Slovenské republiky jsou také romští politici. Jedním z nich je košický poslanec STANISLAV VOSPÁLEK, kterému server Romea.cz položil několik otázek.
Jak hodnotíte současnou politickou situaci na Slovensku – krátce před volbami do Národní rady?
Na Slovensku vládne momentálně jedna strana. Pro Slovensko a společnost to není dobře. Politické nálady ve společnosti jsou rozdělené do více skupin. Mnoho státních zaměstnanců a důchodců, kteří mohou v rámci sociálního balíčku jezdit zadarmo vlakem, bude volit SMER- SD. Je to velmi silná skupina lidí – odhadem do milionu voličů. Opozice je roztříštěná – i když má mnoho společných témat, nedokáže se shodnout na tom nejdůležitěšjím, což je spolupráce.
Za posledních 10 let na Slovensku vzniklo a zaniklo několik stran. Často vznikají „strany na jendo použití“. Předpokládám, že na to má částečně vliv snaha založit stranu za účelem rozdrobení voličské základny – většinou opozičních stran. Další záležitost, i když menších rozměrů, je „kotlebovská nálada“. Občané často sympatizují s protiromskou a protimigrační tematikou. Politici v takových stranách neřeší problémy občanů, nenavrhují konkrétní řešení, jen poukazují na daný problém. Jejich způsob je sofistikovaný a bojím se, že jejich cílem je získat 3% hlasů, díky kterým pak strana dostane finance.
Vypadá to, že by se po volbách mohla změnit politická atmosféra pro řešení závažných sociálních témat směrem k lepšímu? Nebo se naopak mohou postupně objevovat další „Kotlebové“?
Doufám a modlím se, aby jsme neměli znovu jednobarevnou vládu. Ideální by podle mě bylo, kdyby se po volbách sestavila vláda ze stran SIEŤ, KDH (Křesťanskodemokratické hnutí), MOST-HÍD, SAS (Sloboda a Solidarita). Ale obávám se, že při momentální situaci to vyhraje znovu SMER-SD a pevně doufám, že se ponaučili z dosavadní situace a vezmou s sebou minimálně 2 strany. Tipuji SNS, SIEŤ, možná KDH a MOST-HÍD. Myslím si, že lidé typu Kotleba a spol. se už noví neobjeví, ale pomalu a jistě se zvětšuje jejich voličská základna.
Zapojil jste se do pomoci lidem z osady Mašličkovo. Jaká je tam aktuální situace po nedávných tragických událostech?
Mašličkovo a jemu podobné lokality by měly být naší prioritou. Jsou to lidé žijící v hluboké sociální exkluzi. S Mašličkovem jsem se poprvé setkal o Vánocích. Romové z Brna zorganizovali sbírku a koupili několik nákupních košů plných základních potravin. Můj přítel Radim Kupec přidal oblečení a hračky pro děti. Moje úloha byla velmi jednoduchá – odvezl jsem tam ty věci autem. Ve spolupráci se starostou a zdravotními asistenty jsme je spravedlivě rozdělili lidem. Slíbili jsme si, že takovou humanitární pomoc pro Mašličkovo budeme dělat častěji. Začátkem roku se stalo velké neštěstí a stejně tak jako mnoho jiných dobrých lidí jsme se znovu zapojili do pomoci.
Z mého pohledu je lidem, kteří v Mašličkově žijí, potřeba humanitárně pomáhat i nadále. Prioritou by ale mělo být Mašličkovo zlikvidovat a vrátit těmto lidem důstojný život. Spolu se starostou jsme podnikli první krůčky a pevně věřím, že se daná situace vyřeší. Samozřejmě jsem si vědom toho, že je to běh na dlouhou trať – základem je ale začít. Situace v Mašličkově není dobrá, mnoho lidí tam nemá trvalý pobyt, nepobírá skoro žádné dávky, jsou nezaměstnaní a stav příbytků je většinou velmi nepříznivý. Kupodivu je v těchto příbytcích čisto, sucho, lidé jsou velmi pokorní a děkují bohu za každý přežitý den.
Jak je tedy podle vás možné lidem v tak sociálně vyloučených lokalitách skutečně účinně pomoci?
Základem je stavět byty nižšího standardu a urychleně lidi z těchto míst přestěhovat. Vytvořit jim důstojné podmínky pro život. Děti musí navštěvovat školku a chodit do školy, aby získaly základní dovednosti a vědomosti potřebné k životu a dalšímu vývoji, pracovnímu i společenskému. Na Slovensku se v posledních pěti letech konečně rozhýbala komunitní a terénní práce. Lidé zapojení do sociální práce by však neměli být placení z projektů, které jsou vždy na určité období. Což se aktuálně stalo: vybudoval se systém, lidé byli rádi, že o ně má někdo konečně zájem. Projekt ale skončil a čeká se na nové výzvy. Už tři měsíce se o ty lidi skoro nikdo zase nezajímá. Terénní pracovníci by měli být placení ze státního rozpočtu. Jen trvalou prací a společně s církvemi dokážeme něco změnit. K tomu potřebujeme i dobrou spolupráci s vládou, poslanci, starosty a třetím sektoru. Není možné, že ve 21.století máme na Slovensku lidi, kteří žijí v tak hluboké chudobě a sociálním vyloučení, že nemají přístup k pitné vodě a děti se učí při svíčkách.
Spolupracujete s Peterem Pollákem nebo jinými romskými politiky?
Mojí prioritou je v první řadě spojování a síťování aktivistů, poslanců, starostů, občanských sdružení a všech lidí, kteří mají zájem spolupracovat na této problematice. Na Spiši, což je poměrně velká oblast na východním Slovensku, se nám to pomalu daří. Začátek byl velmi těžký, ale poctivou a neustálou prací jsme přesvědčili i majoritu, že víme, co chceme, a že chceme řešit problémy společně. Takže spolupracuji se všemi starosty, poslanci a aktivisty na celém území, zejména na východě. S Peterem Pollákem se známe osobně, ale pracujeme každý s jinou působností a kompetencemi. Věřím ale, že cíl máme společný – tím je adresná pomoc lidem žijícím v nouzi, především Romům.
