Politico: Energetická krize tvrdě dopadá na Romy. Především ve východní Evropě se jejich situace katastrofálně zhoršila

EU se snaží najít způsob, jak omezit prudce rostoucí ceny zemního plynu, které způsobily strmý nárůst cen elektřiny. Tyto vyšší účty jsou katastrofou pro lidi, kteří již nyní žijí na hraně.

“Všichni se bojíme této zimy a těžkých časů,” řekl podle serveru Politico Lorand Csurkuj Kalaman, 42letý Rom ze severorumunského Maramureše, otec pěti dětí, který říká, že jeho měsíční výdaje převyšují jeho měsíční příjem 550 eur.

“Velmi těžce to na mě doléhá,” řekl a dodal, že jeho rodina je závislá na palivovém dřevě, a přestože předložil příslušné dokumenty, nedostal od místních úřadů žádnou podporu na topení.

Zatímco romská komunita v západní Evropě se většinou potýká s finančními problémy a omezeným přístupem k vládní pomoci, mnozí Romové ve střední a východní Evropě mohou mít potíže k samotnému přístupu k elektrické energii a někteří se uchylují k pálení odpadků; odborníci se dokonce obávají, že lidé mohou umrznout.

Evropští Romové se již dříve potýkali s nadprůměrnou mírou energetické chudoby – pak přišla energetická krize spojená s ruskou válkou na Ukrajině. V Evropě se v listopadu 2022 průměrné ceny u spotřebitelů meziročně zvýšily o 49 % u elektřiny a o 60 % u plynu.

“Výchozí situace Romů, kteří patří k nejzranitelnějším v Evropě, je mnohem horší,” uvedl serveru Politico Zeljko Jovanović, ředitel romské kanceláře při Open Society Foundations, a dodal, že velká část Romů má v zimě problém udržet ve svých domácnostech teplo.

Téměř polovina evropských Romů je klasifikována jako “pracující chudí”, což znamená, že se pohybují na hranici chudoby, uvedl Jovanović. 43 procent z nich si nemůže dovolit připojení k inženýrským sítím, a 10 procent nemá vůbec žádný přístup k elektřině.

“Na Západě se masivně zvýší nerovnosti,” řekl Jonathan Lee z organizace European Roma Rights Centre (ERRC). “Ve východní Evropě se to bez nějakého zásahu katastrofálně zhorší,” dodal.

Podle Jovanoviće žije ve střední Evropě zhruba třetina Romů v segregovaných oblastech a mnoho z nich pracuje v šedé ekonomice, což jim ztěžuje přístup k vládním podpůrným programům nebo jim neumožňuje platit vysoké účty za energie.

“Romové pálí odpadky nebo cokoli, co najdou, aby si udrželi teplo ve svých domovech… a tuto zimu to může platit dvojnásob,” řekl Jovanović s tím, že to má vážné zdravotní následky včetně udušení.

Například v Rumunsku vydělávají dva miliony Romů o 40 procent méně, než je průměrná mzda, uvádí Alin Banu, národní koordinátorka místní romské nevládní organizace Aresel, a dodává, že průměrné účty za komunální služby jsou nyní zhruba dvojnásobkem toho, co rodina měsíčně dostává od státu.

Získání dostatečné podpory od státu v zimě bude pro zdejší Romy, pro které je to nyní “otázka života a smrti”, klíčové, řekl Jovanović.

Rumunská vláda uvedla, že “poskytuje podporu na vytápění domácností všem občanům, kteří ji potřebují bez ohledu na jejich etnickou příslušnost”, včetně podpory ve výši až 418 eur na jednotlivce, a Bukurešť “přijala opatření ke snížení negativních dopadů krize, například omezení příliš vysokých cen palivového dřeva”.

Romové v celém regionu však zažívají těžké časy. V Srbsku, kde žije zhruba 500 000 Romů, pomáhá místní nezisková organizace Opre Roma Serbia organizovat pravidelné protesty jménem romské komunity proti nečinnosti místních úřadů, kvůli níž zůstaly desítky rodin sedm měsíců bez elektřiny.

“Hodně dětí je kvůli počasí nachlazených,” řekla Jelena Reljićová z Opre Roma Srbsko. “Nedokážu si ani představit, jak je to těžké, jak těžké je pro ně vlastně žít bez elektřiny.” 

Romské rodiny bez pravidelného připojení k síti mohou někdy nakupovat elektřinu nelegálně od sousedů a mohou se zadlužit půjčkami od lichvářů. To vše znamená, že “tragický scénář” zvýšeného počtu Romů, kteří tuto zimu umrznou, je “docela možný”, řekl Banu.

Romové propadají sociální záchranou sítí

V západní Evropě “žije mnoho komunit v relativně lepších podmínkách”, uvedl Lee z ERRC.

Ve Velké Británii mají asi čtyři pětiny Romů trvalé bydlení, nežijí na kočovných místech, ale “obecná bytová situace Romů ve Velké Británii je taková, že žijí v chudších oblastech v přelidněných obydlích,” řekl Mihai Calin Bica, koordinátor politiky nevládní organizace Roma Support Group se sídlem v Londýně.. 

Nicoleta, 41letá romská matka samoživitelka a hospodyně, která žije v jednopokojovém bytě v severním Londýně, tvrdí, že svému pronajímateli dluží více než 400 liber poté, co peníze z nájmu použila na zaplacení účtů za energie.

“Už si ani nepamatuji, kdy jsem naposledy použila troubu,” řekla v souvislosti s rostoucími náklady na energie. “Pracuji tři, čtyři dny v týdnu a sotva přežívám.”

Z listopadového průzkumu skotské nevládní organizace Romano Lav vyplynulo, že 91,5 procenta Romů v glasgowské čtvrti Govanhill je na tom hůře než před šesti měsíci a 86 procent se obává, že jim dojdou peníze na jídlo, a to i přesto, že v rámci britského programu energetické podpory dostávají slevu 66 liber z účtů za energie.

Podle Abbie Kirkbyové z neziskové organizace Friends, Families and Travellers nemá zhruba třetina kočovných Romů žijících v kempech v jihovýchodní Anglii přístup k podpoře účtů za energie, protože ta vyžaduje přímou smlouvu s dodavatelem elektřiny – a v kempech je často jediným dodavatelem místní úřad.

A protože 97 procent těchto míst nemá přístup k rozvodné síti, lidé se spoléhají na plynové lahve, jejichž ceny podle ní také prudce vzrostly.

Kirkbyová uvedla, že zima bude ještě trvat několik měsíců, ale “krize ještě nenastala”, a dodala: “Pro cikánské a kočovné rodiny to bude velmi náročný rok.”