Podle SNSLP obec nediskriminovala Romy, když je oddělila zdí

Východoslovenská obec Ostrovany nediskriminovala Romy, když loni část jejich
osady oddělila betonovým plotem od zahrad řady obyvatel obce. K tomuto závěru
došlo Slovenské národní středisko pro lidská práva (SNSLP), které své stanovisko
zveřejnilo na svých internetových stránkách. Podle něj však postup obce přesto
nebyl bezchybný: radnice mohla problémům mezi Romy a dalšími obyvateli obce
předejít, kdyby se problémy snažila řešit preventivně.

Ostrovany postavily plot za vlastní peníze a tvrdily, že tím chtějí chránit
obyvatele, kteří se stávali terčem krádeží. Podle SNSLP však teprve čas ukáže,
zda stavba tento účel splnila. Starosta obce Cyril Revák zatím nechce stanovisko
střediska komentovat. "O výstavbě ohrazení rozhodlo zastupitelstvo, ne starosta
sám," řekl ČTK.

"Výstavba zdi byla především projevem určité rezignace samosprávy," tvrdí
SNSLP ve stanovisku, jehož vypracování si vyžádal vládní zmocněnec pro romskou
komunitu Ľudovít Galbavý. SNSLP zjišťovalo, zda obec postavením zdi neporušila
antidiskriminační zákon. Ze závěrů vyplynulo, že tuto oblast právní norma
neupravuje, proto nedošlo k jejímu porušení.

SNSLP samosprávě i zmocněnci doporučilo několik kroků, jak podobné problémy v
budoucnu řešit. Ke zlepšení vztahů romského a neromského obyvatelstva by mohla
přispět vzájemná aktivní nekonfrontační komunikace. Při problémech s vysokou
kriminalitou by zase měla pomáhat policie. V zásadě je pak třeba "veřejné stavby
v obci umisťovat tak, aby nedocházelo k vyloučení obyvatel romské komunity",
uvádí se ve stanovisku.

Ostrovany mají asi 1700 obyvatel, z toho asi 1200 je Romů. Tato obec nedaleko
Sabinova se dostala do povědomí veřejnosti loni v létě, když dva mladíci z
ostrovanské romské osady vážně zranili v sousedních Šarišských Michaľanech
staršího muže, který se jim prý snažil zabránit v krádeži televizoru.

Třímetrová betonová zeď s ostnatým drátem odděluje už přes tři roky v další
slovenské obci Sečovce místní školu od okolní romské osady. Veřejnou kritiku
nevyvolala, souhlasí s ní také učitelé školy, podle kterých chrání majetek
zařízení. Tato zeď však byla postavena současně se školou.

Oba případy na Slovensku přesto připomínají přes deset let starou kauzu v
Ústí nad Labem. Důvod pro stavbu tehdejší zdi v Matiční ulici byl tehdy podobný
jako v Ostrovanech. Kauza Matiční se stala jedním z nejznámějších případů
komplikovaného soužití romské komunity s většinovým obyvatelstvem ve střední
Evropě. Stavba byla odstraněna po šesti týdnech na nátlak vlády a po protestech
českých i zahraničních ochránců lidských práv, kteří v ní spatřovali projev
rasismu.

Na Slovensku žije podle odhadů v nuzných podmínkách několik set tisíc Romů,
na přesném počtu se odborníci neshodují. Největší část romské populace obývá
zejména východní a jižní Slovensko.

KAM DÁL?


Ve slovenských Ostrovanech postavili zeď oddělující Romy