Podle bulharských Romů využívá stát strach z nákazy koronavirem k zavádění diskriminačních opatření
Podobně jako Orbán v Maďarsku i bulharští ultrapravicoví populisté využívají současné zdravotní a politické krize k posílení svých pozic. Informovala o tom Agentura Reuters.
Krajně pravicová strana Bulharské národní hnutí (BNH) vyvolala již v minulém roce vlnu odporu ze strany Romů a proromských aktivistů svou protiromskou politikou formulovanou v rámci koncepce romské integrace. Hnutí je členem aliance Sjednocení vlastenci, uskupení tří ultrakonzervativních a populistických stran, které tvoří s proevropsky orientovanou stranou Občané za evropský rozvoj Bulharska vládní koalici.
Ačkoliv dokument nazvaný “Koncepce proti ciganizaci” operoval s pojmem integrace, skutečným cílem opatření je spíše asimilace. Bulharsko se podobně jako mnoho dalších zemí postsocialistického bloku uchyluje k dřívějším politickým praktikám a usiluje o kontrolu romské populace. Koncepce prezentuje Romy jako bezpečnostní hrozbu pro společnost a stává se odrazovým můstkem k nacionalismu, rasismu a autokratickým ambicím vládnoucí strany. Díky protestům aktivistů na mezinárodní úrovni však zatím nebyla vládou přijata.
Romové jako bezpečnostní riziko?
Na strach z nákazy a zakořeněné protiromské postoje sází i Angel Dzhambazki zastupující BNH v Evropském parlamentu. Argumentováním, že romská ghetta a čtvrtě představují bezpečnostní riziko se Dzhambazkimu daří získávat podporu k prosazení protiromské koncepce. Na základě jeho návrhu preventivního opatření proti šíření koronaviru začali starostové uzavírat romská ghetta a zřizovat u jejich vstupu kontrolní stanoviště. Toto opatření selektivně omezující svobodu pohybu na základě etnické příslušnosti vytváří nebezpečný precedens.
Striktní omezení pohybu mezi městy a do jiných zemí a uzavření škol a restaurací zavedly v minulých týdnech země v celé Evropě. Ve městech s významnou romskou populací jako Sliven, Nova Zagora, Kazanlak a Roman však místní zastupitelé uzavřeli romské čtvrti a v některých případech kolem nich postavili provizorní zdi. Tato extrémní opatření jsou obhajována tím, že Romové nedodržují zákaz shromažďování.
Starosta města Nova Zagora Nikolay Grozev prohlásil, že místní Romové údajně nerespektovali zákaz shromažďování a pohybovali se po městě ve velkých počtech. Ministr vnitra Mladen Marinov k tomu dále podotknul, že vláda v případě potřeby nebude váhat přikročit k ještě tvrdším opatřením vůči Romům. V souvislosti s největší romskou čtvrti v Sofii Fakulteta Marinov obhajoval, že “použití donucovacích prostředků je v tomto případě oprávněné, jelikož jsme povinni chránit zbytek populace.“
Uzavírání ghett
Dzhambazki apeluje, aby romská ghetta byla uzavřena plošně. Jeho argumenty poukazují nejen na chudobu a nízkou úroveň hygieny, ale také údajnou skutečnost, že mnoho bulharských Romů se vrátilo v nedávné době ze Španělska a Itálie, zemí s nejvyšší počtem potvrzených případů nákazy. V Bulharsku bylo potvrzeno zatím 218 obětí nákazy a tři úmrtí.
V reakci na zvyšující se politický extremismus uskupení Sjednocených vlastenců a vládní diskriminační opatření vůči Romům, občanská demokratická opozice zaslala 25. března Evropskému parlamentu otevřený dopis, v němž poslance vyzývá, aby deklarovali odmítavé stanovisko nejen k politickým postojům a krokům iniciovaným europoslancem Angelem Dzhambazkim, ale celé alianci Sjednocení vlastenci.
Podle sčítání z roku 2011, v Bulharsku s celkovou populací 7 milionů žije 325 000 Romů, Evropská komise na základě odhadů uvádí jako reálné číslo 750 000. To by znamenalo, že Romové tvoří 10 % populace. Romové vnímají jako příčinu diskriminačních opatření předsudky na straně většinové společnosti.
Stela Kostova, ředitelka nevládní organizace Romská Akademie kultury a vzdělávání, se obává důsledků tohoto extrémního opatření na romskou komunitu. Kostova uvedla, že uzavření v ghettech brání Romům v existenčním zajištění. “Mnoho lidí zde získává příjem sběrem lahví a dalšího odpadního materiálu, což za současných podmínek není možné.”
