Počet pravicových extremistů v Německu vzrostl o čtvrtinu. Je jich 50 tisíc a mnozí sahají k násilí
V Německu výrazně vzrostl počet pravicových extremistů. Loni jich v zemi bylo více než 50.000, skoro o čtvrtinu více než v roce předchozím. Na tiskové konferenci to dnes řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Citoval z nové zprávy Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), jenž má v zemi pravomoci civilní kontrarozvědky. Podle Dobrindta přibylo také příznivců krajní levice a islamistů. Ministr zároveň varoval před ruskou špionáží a sabotáží.
V roce 2023 odhadovala BfV počet pravicových extremistů v Německu zhruba na 40.000. Loni mezi nimi podle Dobrindta bylo zhruba 15.300 lidí, kteří jsou ve snaze prosazovat svůj světonázor připraveni sáhnout i k násilí. Předloni to bylo o 800 méně. Za znepokojivý označil ministr počet mladých mužů mezi příznivci krajní pravice. Připomněl například nedávnou razii proti pravicové teroristické skupině Poslední obranná vlna, při které bylo zadrženo pět mladíků. Nejmladšímu bylo 14 let.
Spolkový úřad na ochranu ústavy před měsícem označil parlamentní stranu Alternativa pro Německo (AfD) za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana to odmítá a obrátila se kvůli tomu na soud. BfV pak uvedl, že do rozhodnutí soudu nebude AfD za prokazatelně pravicově extremistickou označovat a nadále ji povede jako podezřelou z krajně pravicových aktivit. Při podobném procesu v minulosti daly ale soudy nakonec civilní kontrarozvědce za pravdu.
Podle BfV souvisí nárůst počtu pravicových extremistů v Německu mimo jiné právě s AfD. Strana má nyní 50.000 členů, 20.000 z nich lze přitom podle tajné služby označit za pravicové extremisty. V únorových předčasných parlamentních volbách získala AfD více než pětinu hlasů a je nyní nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu.
Další pravicové extremisty BfV vidí v příznivcích hnutí takzvaných říšských občanů, které trvá na pokračování Německé říše na základě ústavy z roku 1871 a odmítá uznat existenci spolkové republiky a pravomoci jejích úřadů. Těch přibylo meziročně zhruba 1000 a je jich teď přibližně 26.000.
Kromě počtu pravicových extremistů roste podle Dobrindta i počet příznivců krajní levice a radikálního islamismu. Islamistů je podle zprávy v Německu zhruba 28.000, z toho 9500 jich je připraveno sáhnout k násilí. Zhruba 38.000 lidí považuje úřad na ochranu ústavy za levicové extremisty, v roce 2023 to bylo 37.000. Násilné sklony má podle zprávy 11.200 z nich.
“Německý ústavní řád je téměř denně vystaven útokům,” řekl na tiskové konferenci Dobrindt. Dodal, že se Německo na obranu před rostoucím ohrožením intenzivně vyzbrojuje. Nasadit chce mimo jiné umělou inteligenci (AI). Jedním z faktorů, které podle ministra přispěly k nárůstu extremistických tendencí ve společnosti, je válka v Pásmu Gazy.
Mezi hrozbami, které zmiňuje úřad na ochranu ústavy ve své zprávě, je také špionáž a sabotáž. Podle Dobrindta vycházejí takové hrozby především z Ruska a stále častěji je provádí “neškolení pachatelé”. Ruské tajné služby využívají osob, které nemají zpravodajský výcvik, jsou ale naverbované tajnými službami k sabotážním akcím. Například na konci května začal soud se třemi muži, kteří čelí obžalobě ze špionáže pro ruskou tajnou službu. Podle prokuratury plánovali útoky na nákladní dopravu pomocí balíčků s výbušninou.
