Papežem se stal Američan Lev XIV. – zastánce lidských práv, kritik rasismu i Trumpovy politiky. Aktivisti MAGA zuří
Novým papežem se stal americký kardinál Robert Francis Prevost, který přijal jméno Lev XIV. Kardinálové ho zvolili 8. května, v den symbolického výročí 80 let od konce druhé světové války. Volba nového pontifika proběhla neobvykle rychle – ve druhý den konkláve. Čeští politici i představitelé církví doufají, že nový papež bude spojovat rozdělenou společnost. Jeho minulá vyjádření však již nyní vyvolávají poprask, především ve Spojených státech, kde jej kritizují příznivci republikánské extrémní pravice a hnutí MAGA. Lev XIV. se v minulosti jasně postavil proti rasismu a nenávisti a podpořil myšlenky sociální spravedlnosti.
K volbě papeže došlo během druhého dne konkláve, která začala 7. května, po smrti předchozího papeže Františka. Teolog Radek Tichý z Katolické teologické fakulty UK označil volbu za mimořádně rychlou a do určité míry překvapivou. Prevostovo jméno se v širších spekulacích příliš nevyskytovalo.
“Je to překvapivé s ohledem na to, že kardinálů bylo více, kolegium je více mezinárodní a kardinálové se mezi sebou neznali, protože papež František je nesvolával,” řekl Tichý. Sám považoval za pravděpodobnější, že konkláve vybere papeže až v pátek. Za určité překvapení považuje Tichý i výběr papeže. Možných kandidátů bylo kolem deseti, což byl podle teologa nezvykle vysoký počet.
Čeští politici i biskupové vnímají Lva XIV. jako naději
Volbu papeže komentovali i čeští politici. Prezident Petr Pavel ocenil hladký průběh volby, premiér Petr Fiala vyjádřil přání, aby Lev XIV. přinesl světu porozumění. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček uvedl, že volbu papeže v den výročí konce druhé světové války vnímá jako výraznou symboliku a naději. Europoslankyně Danuše Nerudová papeži popřála sílu, odvahu a schopnost naplnit slova o míru a budování mostů.
Z církevního prostředí zazněla rovněž podpora a naděje – podle pražského arcibiskupa Jana Graubnera jde o osobnost s pastoračně otevřeným srdcem, schopnou přiblížit se lidem. Plzeňský biskup Tomáš Holub očekává, že nový papež bude pokračovat v linii svého předchůdce Františka, ale zároveň bude umět oslovit i ty, kteří Františkovi „úplně nerozuměli“. Brněnský biskup Pavel Konzbul zdůraznil, že Lev XIV. je zároveň člověkem rozumu i víry – s ohledem na jeho matematické vzdělání a hluboké teologické ukotvení.
Nový papež dráždí trumpisty, MAGA zuří
Nový papež se tak již ve svém nástupu stává nejen duchovní, ale i politickou autoritou, a to zvláště v souvislosti s jeho původem – je vůbec prvním papežem pocházejícím z USA. Reakce amerických politiků na jeho zvolení jsou však značně rozporuplné. Současný prezident Spojených států Donald Trump sice na síti Truth Social vyjádřil hrdost nad tím, že se hlavou katolické církve stal Američan, nicméně mnoho jeho příznivců a představitelů republikánské extrémní pravice přijalo zprávu o volbě s nelibostí.
Robert Prevost byl již dříve aktivní na sociálních sítích, kde otevřeně kritizoval některé postoje republikánské administrativy, včetně samotného Trumpa a viceprezidenta JD Vance. V únoru například přeposlal článek, který nesouhlasně reagoval na Vanceovu interpretaci křesťanských hodnot, a v dubnu sdílel kritický komentář ke spolupráci USA se salvadorskou vládou v otázce vězeňské politiky. Jeho postoj byl jasný – apeloval na svědomí a lidskost tváří v tvář represivním metodám.
Lev XIV. se profiluje jako pokračovatel sociální linie papeže Františka, zejména pokud jde o podporu chudých, migrantů a menšin.
V roce 2017, po rasistickém pochodu v Charlottesville, sdílel Prevost na sociálních sítích prohlášení Konference katolických biskupů USA, které odsuzovalo „ohavné projevy nenávisti“. V roce 2020 pak zveřejnil modlitby za zavražděného George Floyda a jeho rodinu a zároveň vyzval, aby více církevních představitelů odmítlo rasismus a usilovalo o spravedlnost. Sdílel pak sérii příspěvků vyzývajících k odstranění předsudků, boji proti systémovému rasismu a ke konkrétním činům proti nenávisti.
Nešlo o obecné fráze, ale o morálně jednoznačné výzvy ke změně a lidské solidaritě. Jeho postoje se proto jeví jako přirozeně blízké i skupinám a komunitám, které jsou ve společnosti často marginalizované, včetně Romů, černochů, migrantů či LGBTQ+ osob.
Tyto postoje však vzbuzují silné reakce u americké krajní pravice. Zaútočila na něj například aktivistka Laura Loomerová. “Je to antitrumpovec, anti-MAGA, je pro otevřené hranice a totální marxista jako papež František,” napsala Loomerová na X.
Podobně se vyjádřil i známý konzervativní komentátor Charlie Kirk. Ten otevřeně naznačil, že nový papež byl vybrán jako protiváha Trumpovi. Přestože viceprezident Vance reagoval smířlivě a uvedl, že se za papeže bude modlit, jeho následovníci i část katolických konzervativců zůstávají skeptičtí.
Z hlediska základních hodnot však nový papež zůstává v některých ohledech konzervativní – například je známý tím, že nesouhlasí s legalizací potratů. Na druhou stranu prosazuje rozhodná opatření proti klimatickým změnám a podporuje globální spolupráci založenou na křesťanských hodnotách.
