Osvobození Osvětimi slavím jako své druhé narozeniny! Řekla přeživší Tova Friedmanová po 80 letech
Pět desítek přeživších vězňů, političtí vůdci řady evropských zemí a stovky dalších lidí si dnes na jihu Polska připomněli 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Přímo u brány někdejšího tábora v Osvětimi - Březince zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie, i varování před šířícím se antisemitismem. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holokaustu promluvit přeživší.
Ve stanu vztyčeném před ceremoniálem nad osvětimskou branou se s pamětníky a jejich blízkými či potomky obětí sešli například britský král Karel III., francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz či český prezident Petr Pavel.
“Těch, kteří se dožili svobody, bylo málo. A nyní jich zůstává hrstka,” pronesl na úvod ceremoniálu osmadevadesátiletý Marian Turski. Polský historik, který je jedním z dosud žijících osvětimských vězňů, přítomným státníkům řekl, aby se evropské země nezabývaly jen problémy dneška, ale i tím, co bude za několik roků či desítek let. “Neseme břímě odpovědnosti k milionům obětí, které nám nikdy neřeknou, co cítily,” řekl Turski od řečnického pultíku, v jehož těsné blízkosti organizátoři postavili německý nákladní vagon jako symbol transportů, které vozily Židy z ghett do táborů smrti.
V koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim mezi lety 1940 až 1945 podle historiků zahynulo zhruba 1,1 milionu lidí, většinou Židů, ale také Romů, sovětských válečných zajatců a dalších. K vězňům osvětimského tábora patřilo i 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu.
“Myslela jsem, že je to tak normální, když jste židovským dítětem, že prostě musíte umřít. Ani jsem nevěděla, co to židovství je,” vzpomínala na své dětské roky v Osvětimi Američanka narozená v Polsku Tova Friedmanová, která se osvobození tábora dočkala jako šestiletá. Líčila každodenní strach z toho, že po mnoha spoluvězních zavražděných nacisty přijde na řadu i ona, a popisovala, jak poslechla matku a dokázala se před dozorci ubránit slzám, které se jí draly do očí. Vyprávěla, jak neměla tušení o Varšavském povstání, vylodění spojenců v Normandii a o blížícím se obratu ve válce.
Friedmanová řekla, že datum osvobození Osvětimi 27. ledna slaví od té doby jako své narozeniny, protože se tehdy znovu narodila. “Osmdesát let po osvobození tábora se svět znovu ocitá v krizi,” prohlásila s odkazem na strach, antisemitismus a extremismus, který se podle ní šíří nejen na Blízkém východě, ale i v dalších částech světa.
Stejně jako další řečníci varoval před šířením nenávistných názorů a antisemitismu i šéf Světového židovského kongresu Ronald Lauder. “Mladí lidé získávají většinu svých informací ze sociálních sítí a to je nebezpečné,” varoval americký podnikatel a filantrop před nekritickým přejímáním manipulativních informací.
Přítomní státníci dnes podle plánu organizátorů pouze naslouchali pamětníkům a nedošlo na žádné jejich projevy. V závěru více než dvouhodinového ceremoniálu, po modlitbách pronesených zástupci rozličných náboženství od judaismu přes křesťanství po islám, se více než pět desítek státníků postupně poklonilo památce obětí a položilo svíčku před vagon symbolizující transporty. Ve chvíli, kdy takto vzdal hold ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se téměř tři roky brání ruské agresi, se z řad přeživších osvětimských vězňů ozval hlasitý potlesk.
Prezident Petr Pavel: Oběti holokaustu je nutné si připomínat, aby se historie neopakovala
Někteří politici se k odkazu Osvětimi a holokaustu vyjádřili již dříve během dne. Český prezident Petr Pavel v rozhovoru s Polskou televizí řekl, že oběti holokaustu je nutné si připomínat a pokud bychom tak nečinili, mohlo by se něco podobného stát v budoucnu znovu. Holokaust prezident nazval pravděpodobně nejhorším případem genocidy v historii. “Pokud bychom si nepřipomínali, co se stalo, jak se to stalo, co k tomu vedlo, dostali bychom se pravděpodobně do pozice, kdy bychom tuto historii prožili znovu,” podotkl Pavel.
Pavel v rozhovoru vyzval k tomu, aby se lidé měli na pozoru před znaky nenávistných projevů nebo před tím, že by se svoboda slova mylně vykládala jakožto prostor pro šíření takových nenávistných projevů. I v současnosti lze podle něj vidět příklady podněcování negativních postojů ve společnostech či snahu o jejich rozeštvání.
“Pokud kdekoli na světě někdo zneužívá demokratická práva k útokům na skupiny lidí, vytváří nenávistnou atmosféru, měli bychom jednat hned zpočátku. Pokud zůstaneme nečinní, pokud se nepostavíme takovému jednání, velmi pravděpodobně bude pokračovat a vyroste do něčeho většího,” dodal Pavel.
Polský prezident Andrzej Duda označil Poláky, na jejichž okupovaném území němečtí nacisté tábor vybudovali, za “strážce paměti”. Britský král prohlásil, že připomínat si hrůzy minulosti je “zásadním úkolem”, který pomáhá “utvářet budoucnost”.
Německo na ceremoniálu vedle kancléře Scholze zastupoval i prezident Frank-Walter Steinmeier. Podle agentury DPA je to poprvé, co na osvětimskou připomínku Berlín vyslal dvojici nevyšších představitelů. Tím podle DPA Německo dokládá, že nadále přijímá odpovědnost za zločiny někdejšího nacistického režimu i v době, kdy v zemi sílí krajní pravice, která je připomínat nechce.
