OBSE: Genocida Romů musí být součástí školních osnov, mladí se musí učit o nebezpečí rasistických ideologií
Vlády musí jít nad rámec své odpovědnosti a připomínat genocidu Romů a Sintů z roku 1944. Musí zajistit, aby tyto informace byly ve školních osnovách a musí otevírat diskuzi s mladými lidmi o nebezpečí rasistických ideologií. U příležitosti Památného dne romského holokaustu to uvedl Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
„Je nepřijatelné, aby Romové a Sintové tak zoufale trpěli nesnášenlivostí, systémovým rasismem a diskriminací, ať žijí kdekoli,“ uvedl v prohlášení ředitel ODIHR Matteo Mecacci.
“Učit se základním lekcím z historie romské genocidy znamená zdvojnásobit naše úsilí v boji proti předsudkům, zaujatosti a rasismu vůči Romům a Sintům tady a teď,” dodal.
Úřad v připomínce pozitvně zmínil krok české vlády zbourat vepřín v místě bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku.
Země OBSE před více než třemi desetiletími uznaly, že „účinná výchova k lidským právům přispívá k boji proti nesnášenlivosti, náboženským, rasovým a etnickým předsudkům a nenávisti, včetně té proti Romům“, a daly ODIHR odpovědnost za podporu národních orgánů v boji proti „diskriminaci a násilí vůči Romům a Sintům“.
V noci z 2. na 3. srpna uplyne nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor v Osvětimi-Březince. V plynových komorách koncentračního tábora i přes aktivní odpor tehdy zavraždili podle nejnovějších studí až 4300 Romů.
Jako Den připomínky vyhlazení Romů a Sintů ustanovil 2. srpen polský sejm v roce 2011. V roce 2015 Evropský parlament uznal toto datum jako Evropský památný den holokaustu Sintů a Romů.
Během 17 měsíců existence tzv. cikánského rodinného tábora (od února 1943 do července 1944) v něm bylo vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 21 tisíc romských a sintských vězeňkyň a vězňů v táboře zahynulo. Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. Jiní, jejichž počet se jen těžko odhaduje, byli postříleni a pohřbeni do masových hrobů v lese. Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti až 0,5 miliónu Romů a Sintů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc obětí, což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.
