Nová slovenská vláda nemá mezi prioritami řešení romské problematiky
Nová slovenská vláda již oficiálně funguje. Koalice politických stran Smer-SD, SNS, Most-Híd a Sieť již má programové priority vlády na další čtyři roky. Nikde se ale zatím neřeší otázka romské menšiny. Takové ignorování romské problematiky může vést podle expertů k dalšímu extrémismu a zhoršení situace v romských osadách.
Programové priority na roky 2016 – 2020 neobsahují žádná řešení, která by se týkala Romů. Ještě předtím, než vůbec vznikla nová slovenská vládní koalice, bývalý zplnomocněnec vlády pro romské otázky Peter Pollák, zaslal předsedům všech čtyř stran dopis. I přesto, že v dopise upozorňoval na nutnost řešení problémů se kterými se potýkají Romové, zůstala tato oblast zcela opomenuta při tvorbě programu nové vlády.
Pollák také nabízel v dopise návrhy na řešení různých oblastí a to ve vzdělávání, zaměstnanosti a bydlení. Důraz kladl taktéž na opatření proti neoprávněnému zařazování romských dětí do praktických škol a doporučil zavést dvanáctiletou školní docházku. Vláda by podle něj měla mít dostatek zdrojů, EU vyčlenila Slovensku 380 milionů eur do roku 2020 a vláda by měla tyto prostředky rozdělit tam, kde je to skutečně potřeba.
“Je to zvláštní, vždyť za tři strany ze čtyř, které jsou ve vládě, kandidovali ve volbách Romové, kteří na prioritu řešení postavení Romů ve společnosti veřejně upozorňovali. Podle mě bude toto téma komunikováno veřejnosti restriktivně ze strany vlády, která chce tuto agendu přebrat fašistům, kteří se dostali do parlamentu. Státní tajemník Ministerstva vnitra je nominant SNS a sám se prohlašuje za odborníka na Romy a Maďary. V každém případě si počkejme na programové vyhlášení vlády,“ řekl pro server Romea.cz Vlado Rafael z organizace EduRoma.
Podle expertů má pasivita minulých vlád v řešení romské problematiky své následky nejen v prohlubující se chudobě, ale také v narůstajícím extremismu ve veřejném prostoru. Příkladem za všechny je Marián Kotleba, který se rád svým extremismem chlubí, jak to ukázal názvem svého obchodu KKK či nošením uniformy, která je v podstatě kopií stejnokroje fašistických Hlinkových gard. Léta pravidelně organizoval pochody proti romským osadám, za výroky o “cikánských parazitech” ho stíhala policie. V roce 2006 byl obviněn i za propagaci fašismu a přesto všechno vyhrál krajské volby na konci roku 2013 a stal se županem banskobystrického kraje.