Německá kontrarozvědka chce posílit boj s pravicovým extremismem
Německá kontrarozvědka zvýší své úsilí v boji proti pravicovému extremismu. V
rozhovoru poskytnutém vydání listu Süddeutsche Zeitung (SZ) to řekl nový ředitel
Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Thomas Haldenwang. Boji proti
pravicovým radikálům se podle něj v nadcházejícím roce bude věnovat o polovinu
více agentů než doposud. Kolik lidí se v BfV této problematice věnuje nyní,
Haldenwang odmítl říci. Podle SZ je to asi dvě stě agentů.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy, který v Německu zastává funkci
kontrarozvědky, byl v posledních měsících, kdy jej ještě vedl Haldenwangův
předchůdce Hans-Georg Maassen, terčem kritiky kvůli údajně nedostatečnému boji
proti pravicovému extremismu. Podle mnohých kritiků za to mohl právě jeho
někdejší ředitel.
Maassen byl v listopadu poslán do výslužby po sporných výrocích k událostem v
Chemnitzu (Saské Kamenici), kde se po vraždě Němce, z níž jsou podezřelí
přistěhovalci, odehrály demonstrace i útoky na cizince. Kauza kolem někdejšího
šéfa kontrarozvědky způsobila vážnou krizi německé vlády.
Haldenwang dnes uvedl, že jistou dobu panuje v oblasti pravicového extremismu
v Německu “nová dynamika”, na kterou je třeba reagovat. Právě demonstrace v
Chemnitzu, kde se k pravicovým radikálům připojili i “normální” občané, podle
šéfa BfV ukazuje, jak je nenávist k cizincům pro některé lidi opět přitažlivá a
to “nejen na východě”, tedy na území bývalé Německé demokratické republiky.
Podle šéfa BfV žije nyní na území celého Německa as 24.000 lidí, které lze
označit za pravicové extremisty, a jejich počet roste. Více než polovina z nich
je připravena sáhnout k násilí.
Nepřímo Haldenwang naznačil, že na této situaci nese svůj díl viny i
protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je druhou nejsilnější
stranou v německém parlamentu. “Když některá strana v německém Spolkovém sněmu
tuto debatu (o cizincích) stále hlasitě přiživuje, tak i to může přispět k tomu,
že pravicový extremismu nalézá nové příznivce,” řekl.
O tom, jak se k AfD postaví, rozhodne Haldenwangův úřad v lednu. V poslední
době se hojně debatovalo o tom, zda by strana, která bude po lednovém
ustavujícím zasedání hesenského zemského sněmu zastoupena už ve všech zemských
parlamentech, neměla být pod dohledem kontrarozvědky. Podle Haldenwanga nicméně
už samotná veřejná debata přispěla k tomu, že se AfD distancovala od některých
“extremistických skupinek”.
