Na Mount Everestu zavlála poprvé v historii romská vlajka. „Na svůj původ jsou teď hrdí i někteří z těch, kdo se k němu dříve nehlásili,“ říká exkluzivně pro Romea.cz Gennaro Spinelli

Video z výpravy Gennaro zveřejnil na svém facebookovém profilu ve středu 30. dubna a jeho záběry obletěly celý svět.

“Moji přátelé, dokázali jsme to. Jsme ve výšce přes 5300 metrů. V základním táboře Everestu. Tady, na úpatí nejvyšší hory světa,” říká zadýchaně ve videu Gennaro ve slunečních brýlích s romským šátkem. Není divu, že se na videu zadýchává, každý krok ho stojí úsilí a tělo se v těchto nadmořských výškách kvůli nedostatku kyslíku rychle vyčerpává. Přesto se přes všechny fyzické potíže na videu usmívá. Má důvod. Splnil svůj slib zařadit Romy mezi národy, které vztyčily svoji národní vlajku na úpatí nejvyšší hory Země.

“Jediným symbolem, který nás všechny spojuje, je tato vlajka, která od dnešního dne vlaje na Everestu za všechny Romy a Sinti světa!” vysvětluje Gennaro Spinelli, podle kterého jde o historický okamžik a moment, který spojuje romskou kulturu s indickými kořeny, s nepálskou kulturou a celým tímto regionem. “Na téhle cestě jsem našel tolik prvků své kultury v této zemi, a i konkrétně na tomto místě, je to výjimečné místo,” dodává a vzkazuje: “Romové nejsou jen přežívající menšina. Romové jsou tady. I po tisících letech chtějí být vidět, být respektováni a existovat důstojně, a to kdekoli na světě”.

Gennaro v exkluzivním rozhovoru pro zpravodajský server Romea.cz popisuje, co vedlo jeho kroky s romskou vlajkou až na Mount Everest. 

Je dubnové datum vašeho himalájského výstupu náhodné nebo přímo souvisí s Mezinárodním dnem Romů?

Zvolili jsme toto období, protože je blízko 8. dubna, kdy se slaví Mezinárodní den Romů a to znamená mít alespoň jednou za rok možnost mluvit o nás ne jako o sociálním problému, ale jako o obrovském kulturním bohatství. A také proto, že je to jedno z mála „časových oken“, kdy je možné vystoupat na Everest kvůli počasí. Naše kultura teď víc než kdy jindy potřebuje jednotu a vynést poprvé v historii romskou vlajku na Everest pro mě bylo obrovskou ctí! Naše vlajka je náš symbol. Naše síla a naše budoucnost. Vynést ji na nejvyšší horu planety je symbolem krásy, velikosti a síly romské kultury, která po tisíce let touží po existenci a žádá si ji důstojně na celém světě.

Jaký to byl pocit, když jste s vlajkou stál na úpatí nejvyšší hory světa? Co vám v tu chvíli běželo hlavou?

Po měsících příprav, 150 kilometrech chůze nahoru a dolů, s nedostatkem kyslíku a obrovskou námahou, být tam mě donutilo cítit se lehce, svobodně, opravdově. Na střeše světa s naší vlajkou, kterou podepsaly stovky aktivistů, politiků a organizací. Byla to jedinečná emoce, která mě dojala téměř k slzám, protože jsme o tom snili, pracovali jsme na tom a dokázali jsme to, nejen pro sebe, ale pro Romy na celém světě. 

Co romská vlajka znamená pro vás osobně? Jak vznikl nápad nechat vlajku podepsat romskými organizacemi? 

Naše vlajka je náš symbol, naše duše, naše jednota. Romská vlajka znamená sjednocení Romů po celém světě a to jsme udělali, vynesli jsme ji výš než cokoli jiného. Rozhodli jsme se nepřinést loga organizací, ale podpisy lidí, kteří sní o tom, že naše kultura bude vnímána jako přidaná hodnota pro svět. Protože romská vlajka patří všem, romská kultura patří všem. Ty podpisy to symbolicky představují: sounáležitost a hrdost být její součástí. 

Gennaro Spinneli s romskou vlajkou na Mount Everest (FOTO: se svolením Gennara Spinneliho)

Jak jste myslel výrok: „Tato vlajka nepatří žádné organizaci. Patří všem Romům a Sintům“? 

Tato věta znamená svobodu. Naše vlajka je symbolem všech, symbolem odporu, odolnosti a poznání, který nepatří nikomu, ale nám všem. Byla stvořena proto, aby nás spojovala napříč národy, územími, skupinami a stereotypy. 

Co pro vás znamená romství a jaký vztah máte k romské kultuře a konkrétně k hudbě? 

Romství pro mě znamená sounáležitost, tradici a rodinu. Být Romem pro mě znamená potkávat po světě bratry, o kterých jsem nevěděl, že je mám, a radost z jejich poznání. Být Romem je pro mě krása toho, že ve světě objevuji stále nové stránky této kultury. Být Romem pro mě znamená, že mě dědeček bral na koně do lesů, otec mě učil hrát na housle v romském stylu a babička vařila v měděných hrncích a zpívala písně. Hudba je prostředkem, kterým přibližuji naši kulturu, naši hrdost dnešnímu světu a kterým se snažím bořit stereotypy. Umění je nejmocnějším médiem, které máme k dispozici, abychom o sobě dali vědět.

Jaké byly největší výzvy, kterým jste během přípravy na výpravu čelil?  

Fyzická příprava, ale ta sama o sobě nestačí, potřebujete velmi silnou motivaci. Během cesty to mnoho lidí vzdá, zraní se nebo jim je špatně, i ti, kteří jsou mnohem zkušenější než já. Takže psychická stránka se stává zásadní, musíte strašně moc chtít, zvlášť když překročíte 5000 metrů nad mořem, kde je málo kyslíku, batoh máte jako plný kamení a nohy už vás neposlouchají. Vůle je v tomto případě vším a pro mě osobně vědomí, že to nedělám jen pro sebe, ale pro všechny naše lidi, mi dodalo obrovskou sílu. 

Když jste vystoupal k cíli a poslal do světa video s vlajkou, jaké se k vám dostávaly reakce? 

Dostali jsme tisíce zpráv z celého světa, od Brazílie po Austrálii, protože Romové jsou všude a všichni byli nadšení. Díky tomu si člověk uvědomí, že jedna vlajka je možná, a že se všichni v této kultuře poznáváme a jsme na ni hrdí. Tento počin jasně ukázal, že hrdost Romů je neuvěřitelná a že jsme silní po celém světě. Stačí si přečíst jen komentáře na sociálních sítích, abyste pochopili, kolik hrdosti z toho vzešlo. Někteří, kteří už se nehlásili k tomu, že jsou Romové, to dnes říkají s hrdostí, a to stojí za veškerou tu námahu. 

Přemýšlíte už nad dalšími projekty nebo výzvami? 

Jen za duben jsme měli 15 akcí jako UCRI (Unie romských komunit v Itálii). Zahájili jsme romský týden koncertem romské hudby v jednom z nejvýznamnějších divadel na světě  Teatro San Carlo v Neapoli a zakončili jsme ho s romskou vlajkou na Everestu. Máme rozběhnutých spoustu iniciativ, ale ze skromnosti nechávám mluvit činy, ne slova. Ale ujišťuji vás, že tím to nekončí, čekají nás úžasné věci. 

Co byste vzkázal Romům v České republice? Váš post se aktuálně šíří i mezi místními romskými komunitami. 

Nikdy se nevzdávejte, buďte hrdí na to, kdo jste a vždy noste naši kulturu s úctou. Moji bratři a sestry, nejste sami! Na světě budou vždy hrdí Romové, kteří vám pomohou a nenechají vás samotné. Společně to zvládneme, OPRE ROMA!