Německá kancléřka Angela Merkelová dnes debatovala s mladými českými,
německými, polskými a rakouskými tvůrci časopisu Weisse Flecken (Bílá místa) o
nebezpečí plíživého pravicového extremismu. V berlínském Židovském muzeu rovněž
dostala první exemplář letošního vydání zvláštního studentského časopisu.
Středoškoláci v něm na základě vlastních rešerší a rozhovorů s pamětníky podali
svědectví o nacistických zločinech, které tisk v minulosti zamlčel.
Už třetí vydání trojjazyčných novin je výsledkem školského projektu step21, jenž
od roku 1998 usiluje o prohlubování historické identity a povědomí o hodnotách
svobody tisku a lidských práv. Iniciativu, která vznikla jako reakce na sérii
útoků proti cizincům, podporuje i Česko-německý fond budoucnosti.
"Uvědomuji si, kolik to stojí námahy, než vzniknou noviny s kvalitním obsahem,"
ocenila dnes práci středoškoláků Merkelová, která s vybranými zástupci škol
debatovala o pravicovém extremismu. Debaty se zúčastnil i osmnáctiletý Jakub
Kavánek, jenž se kancléřky zeptal, zda pravicový extremismus může posílit
nynější hospodářská krize.
"Samozřejmě musíme být na pozoru, ale doufám, že jsme se z dějin trochu
poučili," odvětila. Připustila, že krize vytváří podhoubí pro bujení extremismu
a varovala před "plíživým" extremismem. Drobné ústrky a předsudky se podle ní
rychle mění v averzi.
"Paní kancléřka byla velmi příjemná, mluvila spontánně, odpovídala na otázky,
nijak se nepřetvařovala. Byla v pohodě," popsal ČTK své dojmy z debaty student
libereckého gymnázia F.X. Šaldy, jež do Weisse Flecken přispělo zpracováním
svědectví o zániku židovského života v Liberci.
Po protižidovském pogromu 10. listopadu 1938 vyhořela v tehdejším převážně
německém Reichenbergu s pasivním přihlížením místních policistů synagoga, která
je dnes součástí krajské knihovny. Dobové noviny se však ani nezmínily o tom, že
synagoga byla zapálena. "Podle tehdejších novin vzplanula synagoga a hasiči ji
začali okamžitě hasit, což podle svědka, s nímž jsme mluvili, a také podle
dobových fotografií není pravda," řekl ČTK člen libereckého týmu Lukáš Banyi.
Mladí lidé měli díky rešerším přístup k historickým archivům a hovořili s
pamětníky. Například tým "Brněnský drak" z Prvního německého zemského gymnázia v
Brně se zajímal o osudy lidí mučených a popravovaných v Kaunitzově koleji, v níž
si Gestapo zřídilo obávanou věznici. Studenti mimo jiné zaznamenali vzpomínky
dnes devadesátiletého Josefa Styxe, jenž ve vězení v roce 1944 strávil půl roku.
"Viděli jsme to úplně z jiné stránky než z například učebnic dějepisu, kde
Kaunitzovy koleje zmíněny nejsou a knížek o nich také není mnoho," řekl ČTK
brněnský student Milan Neužil.
Do společného časopisu letos přispělo dohromady 70 studentů. Českou republiku
zastupovali kromě brněnských a libereckých gymnazistů ještě jejich kolegové z
Klášterce nad Ohří, kteří srovnávali skutečnost s propagandou po podpisu
mnichovské dohody v roce 1938 v Podkrušnohoří.
Aktuální vydání Weisse Flecken vyšlo v nákladu 30.000 výtisků a náklad bude
částečně distribuován do českých, německých, rakouských a polských škol. Zdarma
si je lze objednat na internetu.
