Maďarští nacionalisté popírají vinu polovojenských gard, které napadají Romy

Dubnové nepokoje a napětí mezi některými lidmi z romské menšiny a maďarské
většiny ve městě Gyöngyöspata se prý vyhrotily v důsledku "provokací",
vyvolávaných opozičními médii a za pomoci "jistého amerického občana". Tuto
interpretaci podle agentury MTI podal maďarský státní tajemník pro sociální
začleňování Zoltán Balog, po zasedání komise, která kauzu vyšetřovala.V Maďarsku
vládne silně nacionalistická vláda, a tato interpretace odpovídá její ideologii.

"Je jasné, že na jaře šlo o provokaci některých lidí v médiích a jistého
amerického občana, který měl podle svých názorů dobré úmysly a snažil se
profilovat jako svého druhu zachránce, když umožňuje únik nebo evakuaci," cituje
MTI Baloga. Ten narážel na amerického podnikatele Richarda Fielda, dobrovolníka
Červeného kříže, který zajistil nájem autobusů pro evakuaci asi 300 romských žen
a dětí z obce zasažené násilnostmi a napětím. "Je jasné, že role Richarda Fielda
nebyla poskytnout humanitární pomoc, ale rozvířit vášně," dodal státní tajemník.

Hlavním jádrem problému ale podle Baloga byly sociální problémy na venkově, v
jejichž řešení předchozí vláda neuspěla. Vzniklou "výbušnou situaci" pak bylo
podle něj velmi snadné zneužít. "Je nyní na tajných službách odhalit konkrétní
aktéry a jejich roli v kauze," dodal.

Nepokoje přitom podle všech dostupných informací vyvolaly samozvané
fašistické gardy – polovojenské organizace budované podle vzoru nacistických SA.
Gardy u obce tehdy pořádaly výcvikový tábor a hlídky "proti romské kriminalitě".
V dubnu svým protizákonným počínáním vyvolaly hromadné rvačky, jichž se podle
policie zúčastnilo asi 40 až 50 lidí. Romští aktivisté poté zorganizovali
hromadný odjezd romských žen a dětí z obce v objednaných autobusech zajištěných
Fieldem, což nakonec vedlo k vládním i mezinárodním reakcím.

Balog se nyní těchto gard zastal a svalil vinu právě na dobrovolníka OSN
Fielda a některé novináře. Podle něj tyto fašistické "lidové milice" svým
zastrašováním "události nevyvolaly, ale byly pouze jejími symptomy". 

Situace místních Romů se nezměnila, útoky na ně v podstatě nepolevily.
Stupňující se nacionalistická hysterie vyvrcholila v červenci zvolením kandidáta
ultrapravicové strany Jobbik (Hnutí za lepší Maďarsko) na funkci starosty
Gyöngyöspaty.

Vláda Viktora Orbána, která se dostala k moci po volbách loni v dubnu a má v
parlamentu ústavní většinu, nasadila silně nacionalistický kurs a prosazuje
tichou "národní revoluci". Z problémů země obviňuje předchozí liberální vládu
levého středu premiéra Ference Gyurcsánye, který prý "zaprodával Maďarsko
nadnárodnímu kapitálu".

Orbán prosadil novou ústavu, která začne platit od Nového roku, a nový
mediální zákon nasazující podle mnoha názorů "náhubek" sdělovacím prostředkům.
Podřizuje si kulturní instituce a uděluje hromadně občanství zahraničním
Maďarům. Nedbá přitom na protesty a upozornění Evropské unie a nevládních
organizací, podle nichž přijímaná opatření omezují demokracii v zemi.