Lotyšští vysloužilci SS pochodovali Rigou

Jako každý rok se i letos uskutečnil kontroverzní pochod veteránů nacistických jednotek Waffen-SS, který vede centrem lotyšské metropole Rigy. Vysloužilci, kteří za 2. světové války bojovali proti okupační Rudé armádě, oslavili podle agentur “den legionářů”. Na pochod dohlíželi ve velkém počtu policisté, kteří ho oddělili od protidemonstrace odpůrců fašismu.

Včerejšího pochodu se podle agentury DPA zúčastnilo zhruba 2500 lidí, kteří chtěli vzpomenout na 140.000 Lotyšů bojujících po boku nacistického Německa. Agentura AP uvádí, že pochodu se zúčastnila více než tisícovka osob.

Účastníci pochodu nesli lotyšské vlajky, zpívali vlastenecké písně a pokládali květy k podstavci Památníku svobody v centru Rigy. Mezi odpůrci manifestantu byla i malá skupinka převážně etnických Rusů, kterým se nelíbí, že akce je podle nich oslavou fašismu a zpochybňuje obrovské zásluhy Sovětského svazu na porážce nacistického Německa. Odpůrci pochodu provolávali hesla jako “Hanba” a “Ne fašismu”.

Obě strany od sebe odděloval kordon policistů a celá akce se obešla bez vážnějších incidentů.

Někteří účastníci pochodu nařčení ze sympatií k nacismu odmítali. “Jsem Lotyška a chci vzdát čest těm, kteří bojovali za svobodu země,” citovala AP Ingu Brankovou. Lotyši, kteří bojovali ve 2. světové válce podle ní nebyli ani fašisté, ani komunisté. Pouze usilovali o znovunabytí ztracené nezávislosti.

Tradiční akci v úterý povolil rižský soud. Podle ministryně vnitra Lindy Múrnieceové akce neohrožuje pověst Lotyšska ve světě a policie učinila vše pro to, aby byly zaručeny jak právo občanů na svobodné vyjadřování názorů, tak i bezpečnost.

Soud podobně jako v minulých letech zrušil rozhodnutí města, které sporné oslavy zakázalo.

Každoroční vzpomínková akce vždy vyvolává vlnu odporu v Lotyšsku i v zahraničí. Ministr zahraničí pobaltské země Girts Kristovskis však prohlásil, že Lotyšsko “vždy co nejostřeji odsuzovalo zločiny národního socialismu a stalinismu i holokaustu”.

Především Moskva a ruská menšina v Lotyšsku v pochodu vidí oslavu nacismu. To ovšem bývalí legionáři a jejich stoupenci odmítají s tím, že nebyli nacisty, ale bojovníky za nezávislost země. Lotyšsko v roce 1940 po uzavření paktu mezi nacisty a Moskvou obsadila sovětská vojska.

Když wehrmacht o rok později Rudou armádu vytlačil, mnoho Lotyšů nacisty vítalo jako osvoboditele. V bojích proti sovětským vojskům jich tisíce padly. Sovětská armáda Lotyšsko znovu ovládla v roce 1944 a země byla součástí Sovětského svazu až do získání nezávislosti v roce 1991.