Le Monde: Romové nejsou o nic víc doma v Rumunsku než v Itálii

Giovanna Reggiani byla pochována v sobotu 3. listopadu v Římě. Jejím
údajným vrahem je rumunský občan, Nicolae Romulus Mailat. Večer předtím
zaútočila u obchodního střediska na okraji Říma skupina osob s tyčemi a noži
na čtyři Rumuny. Ti byli převezeni do nemocnice v těžkém stavu (více
zde…).

ČTĚTE TAKÉ


Prodi pro vyhošťování Rumunů, ale zároveň proti xenofobii

Rumunský útočník Mutu se stal terčem rasistických urážek

Ve stejné době vstoupil v platnost urychleně schválený dekret umožňující
vyhošťovat bez soudu občany ze zemí Evropské unie, kteří se prohřešili proti
lidské důstojnosti, proti základním lidským právům nebo proti veřejné
bezpečnosti. Ministr vnitra Giuliano Amato vysvětlil pro list La Repubblica, že
právě z toho důvodu, aby se zabránilo výbuchům xenofobie, onoho "tygra, který
hrozí rozlomit svou klec", se italská vláda rozhodla jednat rychle a rázně,
napsal francouzský deník Le Monde.

V tisku za Alpami se slovo Rumun stalo synonymem slova Rom. Neochota
označovat toto etnikum je pochopitelná. Ale přece jen jde právě o Romy. Je
pravda, že v EU jsou Romové problémem. Žebrají, seskupují se na předměstích a
někteří z nich provozují celou škálu trestné činnosti. Znepokojují a jsou na
obtíž.

Nicméně tento problém začlenění do společnosti, byť velmi zřetelný, nemá
společného jmenovatele s problémy, jimž musí značná většina těchto Evropanů,
jimž se vyhnul pokrok, čelit: hluboká bída, vyčlenění ze společnosti,
diskriminace pokud jde o bydlení, zdraví, vzdělání, práci. Rozhořčení Italové
(ale mohli by to být například i Francouzi), kteří volají "Musejí se vrátit
domů", by měli vědět, že ti, jimž se už neříká Cikáni, nejsou o nic více doma v
Rumunsku, Bulharsku nebo na Slovensku, kde se narodili, než zde. Zde se jimi
často ještě více opovrhuje a ještě hůře se s nimi zachází.

Evropský parlament v roce 2005 přijal rezoluci o postavení Romů. Odhaduje
se, že jich je na kontinentu 12 až 15 milionů, z toho v EU mezi sedmi a
devíti miliony. Europoslanci připomněli pronásledování, jemuž byli v
historii vystaveni – počínaje otroctvím v Rumunsku a konče vyhlazováním
nacisty – a "romafobií", tedy nenávistí k Romům, kterou trpí stále, a
vyhlásili sérii sociálních, kulturních, vzdělávacích i symbolických
opatření. Požadovali zejména, aby byli Romové uznáni jako evropská menšina.

Maďarské poslankyně v parlamentu ve Štrasburku Livia Jaroková a Viktoria
Mohacsiová svou zdejší přítomností dokazují, co někteří Romové dokážou. Je
jich stále více a přispívá k tomu i iniciativa Dekáda začleňování Romů,
kterou v roce 2005 přijalo devět zemí střední Evropy (více
zde…). Je to dobrá cesta.
Romský problém se zmírní jen tehdy, pustíme-li se do problémů Romů. A nikoli
do nich samých.