Krize vynesla vzhůru extremisty a populisty, chod EP to neovlivní

Přestože hospodářská krize a nízká účast přinesly ve volbách do Evropského
parlamentu značné zisky krajně pravicovým a dalším extremistickým stranám,
jejich zástupci nebudou mít dostatek hlasů, aby mohli na chodu parlamentu
prakticky cokoliv ovlivnit. Podle předběžných propočtů ČTK nově v EP zasedne 35
europoslanců, které lze spojovat s extremistickými postoji, přičemž ještě v
minulém volebním období jich bylo necelých 30. V Evropském parlamentu ale po
volbách zasedne 736 poslanců, nyní jich je 785.

"Volební výsledky odhalily krizi demokracie v národních státech spíš než na
celoevropské úrovni. V členských státech jsme svědky většího a většího nárůstu
populismu, který ještě podporují politické skandály," řekl internetovému serveru
Euractiv šéf evropských studií na bruselské univerzitě ULB Mario Telo.

Krajní pravice bodovala v deseti členských státech Evropské unie, kde získala
více křesel než při posledních volbách v roce 2004. V některých naopak ztrácela
– polské strany Liga polských rodin či Sebeobrana přišly o všechny své
zákonodárce, přičemž v posledním volebním období jim patřilo 16 křesel. Ztráty
zaznamenali extremisté i ve Francii či v Belgii, kde je poškodily vnitřní
rozpory. Francouzská Národní fronta přišla o čtyři křesla a nově bude mít
"pouze" tři. Belgický xenofobní Vlámský zájem zase ztratil jedno křeslo a bude
mít v Evropském parlamentu dva zástupce, v Belgii je nicméně stále třetí
nejsilnější stranou.

Posílení krajní pravice by mohlo vyústit ve vytvoření poslanecké frakce. K
jejímu vytvoření je třeba nejméně 19 europoslanců z celkem pěti členských států
EU. Extremisté se sice o podobný krok v minulosti již pokusili, ale jejich
frakce ITS (Identita, tradice a suverenita) se rozpadla ani ne po roce poté, co
ji opustili poslanci z rumunské nacionalistické Strany Velké Rumunsko. Nelíbili
se jim totiž výpady jedné z členek frakce, italské europoslankyně Alessandry
Mussoliniové, která je vnučkou italského diktátora Benita Mussoliniho.

Pokud však nová extremistická frakce vznikne, mohla by vydržet podstatně
déle. Zatímco ITS mnohdy připomínala nesourodý slepenec, nově se do Evropského
parlamentu dostaly strany a hnutí, které lze označit za kvazifašistické, jejichž
zástupci hledají viníky nejrůznějších problémů převážně u národnostních menšin.
Tři křesla obsadí například zástupci Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik), kteří
stáli u zrodu tamní polovojenské Maďarské gardy, jejíž příslušníci si oblíbili
fašistickou symboliku.

K ní nemají daleko ani zástupci Britské národní strany (BNP), jež získali dvě
křesla. Pohoršení může vzbudit především účast dlouholetého nacistického
aktivisty Andrewa Bronse, který byl dokonce odsouzen za útok na policistu tmavé
pleti, a bez poskvrny není ani šéf strany Nick Griffin. Ten už v neděli
prohlásil, že Británie je "křesťanskou zemí a islám není vítán, protože islám a
křesťanství, islám a demokracie, islám a práva žen nejdou dohromady".

"Růst extrémně pravicových stran je hodně špatným znamením a lze ho
jednoznačně spojit s ekonomickým propadem," řekl internetovému serveru
EUobserver Gerry Gable, šéf britského antifašistického měsíčníku Searchlight.

Protiislámská rétorika do Evropského parlamentu vynesla i nizozemskou Stranu
pro svobodu (PVV) kontroverzního politika Geerta Wilderse, který se proslavil
jako autor filmu Fitna (Rozvrat), jenž označuje islám jako náboženství plné
násilí. Následovníkům Wilderse, kolem nějž strana vznikla, patří celkem čtyři
europoslanecká křesla, přičemž PVV je v současnosti druhou nejsilnější stranou v
Nizozemsku.

Zástupci lidovecké a socialistické frakce, tedy dvou nejsilnějších frakcí,
čas od času označují za extremisty i poslance za strany, které jsou čistě
euroskeptické, ale většinou netíhnou ani k rasismu, nacismu či fašismu. Ti se
sdružují především ve frakci Nezávislost/demokracie, která však proti očekávání
nezaznamenala takové zisky. Podle předběžných výsledků by jejím zástupcům mělo
patřit kolem 20 poslaneckých křesel, což je zhruba stejně jako v posledním
volebním období.

K posílení frakce nevedl ani dobrý volební výsledek britské Strany
nezávislosti Spojeného království (UKIP), která nejspíš získá celkem 13
poslaneckých křesel. V podstatě debakl přinesly volby i hnutí Libertas, které
kandidovalo hned v několika členských státech a které založil odpůrce lisabonské
smlouvy Declan Ganley. Ten sám se nejspíš do europarlamentu nedostane, po jeho
stížnosti se však hlasy v Irsku ještě přepočítávají, tudíž výsledek není
oficiální.

Libertas "uspělo" například ve Francii, kde mu připadlo jedno křeslo. Tam je
přitom zastoupeno Hnutím pro Francii francouzského nacionalisty a euroskeptika
Philippa de Villierse. V Česku, kde kandidátku Libertas vedl odpadlík z ODS a
poslanec Vlastimil Tlustý, hnutí nedosáhlo ani na jedno procento odevzdaných
hlasů.

KAM DÁL?


Volby do EP: Zvítězila ODS před ČSSD, KSČM a KDU-ČSL, Dělnická strana těsně nad jedním procentem