Komisařka Rady Evropy pro lidská práva: Nedostatek vzdělání o minulosti a současnosti Romů vede k nenávisti a násilí
Před Památným dnem romského holokaustu, který připadá na 2. srpna, vyzvala komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovićová všechny státy, aby si připomněly statisíce romských životů ztracených během druhé světové války a zajistily, že romská historie bude udržována živou, aby formovala Evropu, ve které žijeme dnes i v příštích letech.
“Každý 2. srpen nám připomíná temné časy smrti, deportací a pronásledování, které Romové zažili. Téměř po osmi desetiletích zůstává znalost romské historie a kultury v evropských společnostech okrajová. Nedostatek vzdělání o minulosti a současnosti Romů vede k tomu, že jsou každodenními oběťmi nenávisti, násilí a všudypřítomné diskriminace,” uvedla Dunja Mijatovićová v tiskové zprávě zaslané zpravodajskému serveru Romea.cz a připomněla, že v několika členských státech Rady Evropy mnoho Romů stále nemá přístup k základním službám, jako je zdravotní péče, odpovídající bydlení a vzdělání.
“Uznání historie Romů musí sloužit členským státům jako stavební kámen pro vytváření politik a jejich adekvátní provádění s cílem překonat anticiganismus, sociální vyloučení, segregaci a marginalizaci Romů,” dodala Mijatovićová.
Podle komisařky Rady Evropy pro lidská práva je důležité zdůraznit význam výuky historie jako jednoho z nástrojů prevence opakovaného porušování lidských práv. K dalším nástrojům podle ní patří investice do připomínání minulosti, včetně budování památníků a pamětních míst věnovaných romským obětem holocaustu, zřizování komisí pro pravdu a usmíření, posilování postavení romských aktivistů, aby se mohli účastnit procesů přechodné spravedlnosti, a uznání anticiganismu jako specifické formy rasismu zaměřeného na Romy.
“Připomínka 2. srpna musí státním orgánům sloužit jako připomínka, aby v tomto směru jednaly s rozhodností a budovaly společný příběh o úctě k našemu společnému dědictví a kulturní rozmanitosti pro současné i budoucí generace,” uvedla na závěr komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovićová.
Dne 2. srpna 1944 došlo v koncentračním táboře Osvětim-Birkenau k jedné z největších tragédií romského národa. Během noci nacisté zlikvidovali takzvaný cikánský tábor, kde byli vězněni Romové a Sintové z různých evropských zemí. Podle odhadů bylo v plynových komorách a krematoriích usmrceno až 4300 Romů, včetně mnoha dětí.
Během 17 měsíců existence tzv. cikánského rodinného tábora (od února 1943 do července 1944) v něm bylo vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 21 tisíc romských a sintských vězeňkyň a vězňů v táboře zahynulo. Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. Jiní, jejichž počet se jen těžko odhaduje, byli postříleni a pohřbeni do masových hrobů v lese. Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti až 0,5 miliónu Romů a Sintů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc obětí, což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.
