Komisař rady Evropy vyzývá českou vládu, aby přijala zákon o odškodnění protiprávně sterilizovaných žen
Komisař Rady Evropy Nils Muižnieks vyzval českou vládu, aby přijala zákon o odškodnění obětí protiprávně sterilizovaných žen. Premiér Bohuslav Sobotka mu odpověděl, že ženy se mají obrátit na soud.
„Lituji rozhodnutí české vlády, která odmítla návrh zákona na odškodnění romských žen, které byly protiprávně sterilizovány,“ řekl Muižnieks poté, co poslal dopis premiéru Bohuslav Sobotkovi. (Návrh zákona se týká protiprávně sterilizovaných žen, nikoli výhradně „romských žen“. Oběťmi protiprávní sterilizace byly především Romky, ale nelze vyloučit, že se jí staly i ženy jiných národností – poznámka redakce).
Nedobrovolná sterilizace žen je pro Česko dlouhodobě naléhavým problémem. Již Muižnieksův předcůdce ve funkci komisaře pro lidská práva v roce 2011 sice přivítal omluvu české vlády obětem protiprávní sterilizace, zároveň ale upzornil na neexistenci mechanismu, který by obětem umožnil dosáhnout odškodnění.
Podle nálezu Evropského soudu pro lidská práva porušuje protiprávní sterilizace lidskou svobodu a důstojnost a je tedy vážným porušením lidských práv oběti. Vláda je tak povinna vytvořit efektivní a dostupný mechanismus, umožňující dosáhnout odškodnění.
„Věřím, že kdyby byl aktuální návrh zákona přijat, měl by potenciál, přinést adekvátní, byť opožděné odškodnění pro romské oběti násilné sterilizace,“ řekl Muižnieks.
Premiér Bohuslav Sobotka v odpovědi na Muižnieksův dopis připouští, že jde skutečně o vážná provinění. Zdůrazňuje zároveň, že Česká republika se věcí zábývá už deset let, tedy od zveřejnění zprávy ombudsmana na toto téma. Připomenul také, že vláda už v minulosti vyslovila lítost a obětem se omluvila.
Premiér nicméně trvá na tom, že oběti násilné sterilizace měly možnost se obrátit na soud a že zřízení speciálního mechanismu odškodnění, který by šel mimo standardní soudní cestu, by bylo aktem, který přesahuje závazky České republiky podle mezinárodního práva.
Podle Sobotky zůstává soudní akce i nadále cestou, jak mohou oběti protiprávní sterilizace dosáhnout náhrady a to i tehdy když uplynula tříletá promlčecí doba pro podání žaloby. Soud totiž tuto promlčecí dobu nemusí brát v potaz, pokud by byla pro oběť tato podmínka příliš tvrdá. Takto už dvakrát v případech protiprávní sterilizace postupoval Nejvyšší soud.
